Do české metropole přišel Lippert v roce 1884 po zkušenostech ze střední Evropy. V Praze nastoupil do lahůdkářství Ferdinanda Wandase Na Příkopě. Podnik brzy odkoupil a 29. března 1892 jej otevřel už pod svým jménem. Místo v domě U Černé růže se rychle stalo gastronomickým pojmem. A to dokonce natolik, že se průchodu do Panské ulice začalo říkat Lippertova pasáž.
Lippert vsadil na to, co jinde nebylo. Ve vitrínách se objevily paštiky s pravými lanýži, humrové chlebíčky, perličky s nádivkou nebo zvěřinové nářezy. V době, kdy většina Prahy jedla jednoduše, mířila k Lippertovi společenská smetánka.
Pochutnal si i Burian
Přestože byly Příkopy tehdy považovány za německé korzo, cestu si sem našli i Češi – ti zámožnější. Kvalita totiž měla svou cenu. U Lipperta nakupoval i herec Vlasta Burian a podnik zavedl na tehdejší dobu moderní zasílatelskou službu. Ve 20. letech se stal filiálkou společnosti Julius Meinl a Lippert usedl v její správní radě.
Příběh slavného lahůdkářství má ale i temnější kapitoly. Za protektorátu dodával podnik těm nejmocnějším, zároveň se však stal kulisou jednoho z nejodvážnějších činů domácího odboje. Právě lippertovské chlebíčky použil premiér Alois Eliáš v roce 1941 k otravě několika českých novinářů – nacistických aktivistů.
Nevidím nic krásného na vlašáku, říká zakladatelka zdravého fastfoodu |
Zakladatel firmy zemřel v roce 1937. Po válce museli Lippertovi potomci jako Němci zemi opustit a podnik byl zestátněn. Zlatá éra definitivně skončila. Přesto jméno Josef Lippert v Praze dodnes přežívá – v chlebíčku jako symbolu městské tradice, která se i po více než sto letech drží překvapivě pevně.
Kam si v Praze zajít na dobrý chlebíčekTradice i moderní variace pořád žijí. Kde ochutnat klasiku i novinky?
 Chlebíčky jsou nejprodávanější položkou v lahůdkách. (28. března 2025) |
