Podle časopisu Forbes byl v roce 2016 jedním z členů žebříčku 30 pod 30, který označuje třicet nejtalentovanějších mladých lidí v Česku. V roce 2017 získal ocenění Osobnost roku v rámci ankety Křišťálová Lupa. Za rok 2018 dokonce za odvážnou investigativní žurnalistiku a odhalování takzvaných šmejdů získal Novinářskou křepelku. Srdcem je ale pořád skromný pražský patriot. „Těší mě, že se otvírají nová místa, střecha Máje, skauti budou mít rybářský domeček na Kampě, Radlická kulturní sportovna zůstává a rozšiřuje se,“ říká pro deník Metro Rubeš.
Od našeho posledního povídání toho děláte snad ještě desetkrát tolik. Pojďme to pro čtenáře nějak shrnout.
S kolegou Honzíkem točíme opravdu hodně, včetně našich videí pro podporovatele na Patreonu děláme víc než dvě stě videí ročně. Základem jsou ale dva kanály na YouTube – Honest Guide pro zahraniční diváky a Kluci z Prahy pro ty domácí. Na obou vychází nové video minimálně jedenkrát týdně.
Jaký je v nich rozdíl?
Rozdíl je nejen v jazyce. Pro zahraniční diváky je třeba některé věci víc a detailněji vysvětlovat.
Asi nejvýraznější počin poslední doby je vaše účast na takzvaných pražských pólech, se kterými jsi pomáhal Ondřeji Boháčovi z Institutu plánování a rozvoje. Jak jste se vy dva seznámili?
S Ondrou jsme se seznámili před magistrátem, asi jsem nikdy nepotkal někoho tak milého a sympatického. Jeho láska a zájem o věci, kterým se věnuje, jsou obdivuhodné. Ondrův nápad s póly je prostě skvělý a já jsem strašně šťastný, že jsem to mohl zpropagovat a že lidi na póly jezdí.
Chystáte spolu něco dalšího?
Ondrovou další láskou jsou zvony a doufám, že mě k dalším projektům opět přizve, protože spolupráce a přátelství s ním jsou čistá radost.
Docela jste se poslední dobou odklonil od chytání různých podvodníků v centru. Je to dlouhodobá strategie, nebo za to může pandemie?
Naše soustředění nikdy nebylo jen na podvody. Ze stovek videí, co jsme o Praze natočili, byla jen hrstka o podvodech, ale chápu, že české diváky to přitahovalo nejvíc, neb jste asi nikdy nekoukal na video, jak si koupit v Praze jízdenku nebo jak se dostat na Vyšehrad, ale právě ta guideovská videa měla u návštěvníků Prahy největší užitkovou hodnotu. Nicméně podvodníky točíme stále, někteří z Prahy vůbec nezmizeli, jiní se rychle vrátili a vracejí zpět.
Jaké problémy či neduhy hlavního města vás teď nejvíc štvou?
Nevím, zda mě to štve, ale bojím se, že se centrum Prahy, a teď mám na mysli těch pár hlavních ulic na Královské cestě, zase vrátí do zvláštního nehostinného stavu, v jakém bylo před touhle šílenou pandemií.
Vaše práce s sebou nese pochvaly i kritiku. Co vás poslední dobou potěšilo?
Strašně mě potěšilo a bavilo sledovat, jak lidé objížděli pražské póly, posílali fotky, dostávali placku pražského polárníka. To mi dělalo opravdu upřímnou radost.
A naopak zamrzelo?
Nejtvrdší kritikou v poslední době byl váš článek o středu Prahy. Alibisticky ale říkám, že já jsem to nevyměřoval… a myslím, že je to naopak šance označit i ostatní středy. Toto je opravdu jen průsečík pólů, ale hlavně je super, kolik lidí se najednou o takovou blbost zajímá.
Slyšel jsem vás kritizovat primátora Hřiba, že vám na něm vadí hlavně to, že si nedělá sám vlastní marketing na Facebooku a podobně. Proč je to podle vás problém?
Nemyslím si, že je to problém. Je to nějaký vzorec, který jede asi většina politiků. Jen mi přijde komické, když se pak na Facebooku hádá primátor s premiérem, ale ve skutečnosti si to jen píšou nějací kluci, které ani veřejnost nezná.
Na jaká pražská lákadla byste čtenáře Metra nejraději pozval?
Jelikož si tyto řádky pravděpodobně čtete v metru, tak doporučuji zkusit hledat umění v metru. Každá stanice má něco a mě baví to hledat. Kosmonauti na Andělu, různé barvy stanic na áčku, které prý mají každá údajně svůj význam, historický můstek ve stanici Můstek, sochy na Malostranské, to není metro, to je galerie.
Vyslanec dobré vůle, který objevuje skrytá místa metropole
|