Když v roce 1850 tvořil František Xaver Sandmann svou vedutu, mohli lidé běžně na Václavském náměstí slyšet zařehtání koně, a to jak zapřaženého, tak i jen nesoucího jezdce. I tento obraz najdete v novém kalendáři Miluju Prahu 2025 – Nejkrásnější pražské veduty.
Václavské náměstí vzniklo už ve 14. století jako jedno ze dvou největších prostranství Nového Města pražského, které založil dekretem vydaným 8. března 1348 Karel IV. Vůbec největším tržištěm byl tehdy Dobytčí trh, dnešní Karlovo náměstí. Na Senovážném náměstí byl senný a obilný trh a na dnešním Jungmannově náměstí byl Kurný trh. Koňský trh byl v horní části ukončen hradbami a Koňskou branou a v dolní části Havelskou branou, kterou se na Můstku vstupovalo do Starého Města. Od roku 1362 se tu konaly výroční trhy, na kterých se obchodovalo nejen s koňmi, ale i se zbraněmi, látkami a od roku 1877 také s obilím.
b
Největší změna podoby náměstí proti současnosti je na vedutě patrná na první pohled. Takřka všechny domy obklopující náměstí byly před 170 lety nižší. V 19. století vypadalo Václavské náměstí poněkud venkovsky.
Uprostřed stála Boží muka, socha svatého Václava na koni byla umístěna zhruba v místech křížení náměstí s ulicemi Jindřišská a Vodičkova. Socha byla barokní a o poznání menší než ta od Josefa Václava Myslbeka, která zdobí horní část Václavského náměstí nyní. Kopii původní svatováclavské sochy najdete v současnosti na Vyšehradě ve Štulcových sadech, originál je v Lapidáriu Národního muzea.
Středem náměstí tekl Vinohradský potok, který v dřívějších dobách dokonce ústil do jezírka, které bylo v místech dnešního Můstku. Až později byl tok sveden do městské kanalizace a nyní zurčí kdesi pod dlažbou Václaváku. Kanalizace se náměstí dočkalo na konci 19. století.
Velkou novinkou, kterou už vedutista zachytil, bylo plynové osvětlení, které se na náměstí rozzářilo 15. září 1847. Když se tyto lampy poprvé rozsvítily, byly ulice plné lidí a dobový tisk psal, jak „nové osvětlení udělalo obzvlášť pěkný dojem“.
Jezdily tu tramvaje i lyžaři
V roce 1884 začaly po celé délce Václavského náměstí jezdit tramvaje a v roce 1895 nahradily plynové osvětlení elektrické lampy. Na začátku ledna 1887 bylo náměstí zase dějištěm pro představení jedné nečekané novinky. Průkopník lyžování Josef Rössler-Ořovský tu poprvé předvedl nový sport. Václavské náměstí se tak stalo prvním kopcem, který v Česku někdo sjel na lyžích. Na své první lyžařské pokusy na Václaváku a později ve Stromovce Ořovský vzpomínal takto: „Prudkým letem spouštěli jsme se v nížinu a sypký sníh prášil se za námi, neboť silné brzdění tyčí bylo nutností. Jízda přešla do tempa jako šíleného.“
Největší změnou, kterou Václavské náměstí ve své historii prodělalo, bylo stržení hradeb obklopujících Nové Město pražské včetně Koňské brány uzavírající z jihovýchodu náměstí. Na vedutě Pražané shlížejí na náměstí ještě z hradeb.
V letech 1885 až 1890 zde zase byla vybudováno podle návrhu architekta Josefa Schulze budova Národního muzea.
