Kolik stojí v hlavním městě turek? Na Letné pouze 17 korun, v centru u vody je ale o dost dražší

Jako na Baltu
První bod naší expedice má styl. Vyplouváme totiž ze smíchovského Botelu Admirál. Na jeho palubě si můžete připadat jako někde u moře nebo alespoň na pěkné riviéře. Tu projede loďka, tu proletí labuť. Nad tím vším se tyčí slavný Vyšehrad. Atmosféru ciziny dokresluje všudypřítomná němčina. Chvíli posedáváme ve zlatě zdobeném interiéru, nakonec se ale rozhodneme, že si kávu užijeme na otevřené palubě. A už se nese. Türkischer Kaffee! Vysoká sklenice, dva cukry, dlouhá lžička. Lógr při upíjení pěkně kroužkuje. K 65 korunám necháváme i dýško.

Náš zákazník, náš pán
Kavárna Centra architektury a městského plánování (CAMP) na Novém Městě je trochu jiné kafe. Na rozdíl od botelu tu mají třeba i flat white. Nápojový lístek však postrádá „našeho“ turka. Obsluha nás ale nenechává na holičkách. „Kávu vám namelu a zaliji horkou vodou,“ nabízí řešení ochotný kavárník, který nám turka naúčtoval jako espresso – za 60 korun. Vypít si ho jdeme do stínu zahrádky. A protože je konec srpna, zajdeme si na výstavu Planeta Praha. Ta je zdarma.

Lidovky v Podolí
Do jiných cenových vod vplouváme v Podolí. Ve zdejším plaveckém bazénu funguje už roky bufet, který dá vzpomenout na staré časy. A to v dobrém slova smyslu. Hrníček „turecké kávy“ se nám zdá za 25 korun levný, proto žádáme navíc o trubičku se šlehačkou za 32 kaček. Mohli jsme ale ušetřit ještě víc. Třeba domácí bábovka vyjde na 25 korun. Bufet nabízí ještě další možnosti. Od 11 hodin se tu vaří a na menu je i čepované pivo. My jsme tu brzo dopoledne, takže si vystačíme jen s kávou a sladkým a plaveme do redakce.

„Čtyřka“ jako řemen
Nebyla to soutěž, přesto máme vítěze. V kategorii nejlevnější turek vítězí letenská Prašivka, jež boduje s roztomilými 17 kačkami. Tři koruny přihodíte za mléko. Mají tu i jiné laskominy, některé se dají přilít do turka (zelená, jablíčko, tuzemák), jiné k němu lze přimlsávat, třeba rozličné pišingry či solené tyčky. A pak je tu zvláštní kategorie chuťovčiček v čele s nakládaným romadúrem – můžete se hnedle pustit do turka „po Finsku“, tedy sýra rozpuštěného a vypuštěného do kávy.

Turek si získal oblibu hlavně svou jednoduchostí Do hrnku se nasype mletá káva a jednoduše se zalije horkou vodou. Odborníci si klepají na čelo, mladší generace zvedá obočí. Turek je totiž daleko horší chuťový zážitek než káva připravená jakoukoli jinou metodou. Navíc někomu může káva s lógrem způsobit trable se zažíváním. Ačkoli je tato „dobrota“ považována za český vynález, podobně ji vaří v Anglii a Norsku. Turek se často zaměňuje za tureckou kávu (a my se s tím setkali v terénu). Turecká káva je ale něco jiného. Je to silná káva vařená přímo na ohni ve speciální konvičce zvané džezva.