Zahrada se vzpamatovává po zimním období. Co přesně se teď děje?
Všechno to záleží na přírodě. Teď se vše začalo vzpamatovávat hodně rychle a o víkendu přišly mrazy, kdy bylo minus sedm stupňů, takže se na tom změna klimatu začala projevovat. Některým rostlinám hrozí vymrznutí, pokud v půli února naraší a týden nato přijde mráz. Pro zahrady tyto prudké změny počasí nejsou ideální.
Znamená to, že počasí není vyhovující ani pro výstavu, která se koná ve skleníku?
No, nemůžeme si stěžovat a musíme se spíš přizpůsobit. Například pro rychlení rostlin (zkrácení doby do kvetení – pozn. redakce) teď skleníkové teploty kolem 17 stupňů nejsou úplně ideální, protože jsou to chladnomilné rostliny, které nám budou během deseti dnů rychle odkvétat. Nejlepší by bylo, kdyby se venku teplota pohybovala kolem osmi stupňů. Stejně s tím ale nic nenaděláme.
Takže i když si spousta lidí možná myslí, že slunce je pro květiny nejlepší, vám by se spíš hodilo, kdyby bylo zataženo a chladněji?
Při výstavě ano. Rostliny pak zůstanou po celých deset dní v lepší kondici.
Co bude největší chloubou výstavy?
Jsou tu zajímavosti, které se na výstavách nebo v obchodech příliš nevidí. V druhé části výstavy budou tulipány, protože tulipány historicky patří ke Královské zahradě. Proto je připravena malá kolekce botanických tulipánů. Ty jsou drobné a téměř k přehlédnutí, takže je zvýrazníme, aby si jich návštěvníci všimli. Běžně jsou k vidění až během května na skalkách a špatně se rychlí. To je tedy taková naše vzácnost.
Kam dál tyto okrasné rostliny putují? Využijí se v interiérech Hradu?Rostliny ve skleníku jsou připravené výhradně na výstavu, ale ty, které ještě budou použitelné, lze využít na výzdobu interiéru Pražského hradu. Ostatní květy, které se používají na výzdobu, máme v jiném skleníku vyhrazeném pouze pro dekoratéry. Momentálně vystavené rostliny se po skončení výstavy nevyhazují, pouze se odstraní odkvetlé květy a nechají se takzvaně zatáhnout. Cibulky se pak skladují v suchu a ve tmě. Z nich se následně vytvoří směs a ta se vysází do záhonů, kde se cibulka zregeneruje a vydrží třeba i další tři roky.
Je pravda, že v areálu pěstujete i zeleninu, kterou zužitkujete na Hradě?
Ano. Sice ne přímo v tomto skleníku, ale v užitkové zahradě.
Vystačí vypěstovaná zásoby?
Nevystačí, je mnoho sezonních záležitostí, které je třeba dovézt.
Jedním z vašich předchůdců byl Václav Kefurt, který se zasloužil o pokrok v oblasti rychlení rostlin, používáte jeho postupy?
Pan Kefurt zavedl rychlení šeříků v živných roztocích. To byla metoda, která vznikla v 80. letech a prováděla se s pomocí zahraničních návodů ve spolupráci s chemicko-technologickou fakultou, kde se míchaly živné roztoky. To bylo poměrně průkopnické.
Pokračujete s tímto rychlením dodnes, například s vystavenými narcisy?
Ano, s rychlením pokračujeme, ale narcisy se rychlí jiným způsobem. Šeříky už nerychlíme, ale chystáme se k tomu vrátit. Je důležitá vysoká teplota vzduchu a nízká teplota živného roztoku. Je tedy problém vytopit skleník a k tomu uchladit roztok. Dříve se chladilo proudící vodou, což je dnes nemožné. Prostředí se změnilo, postavily se nové skleníky, kde se s tím nepočítalo. Jednu dobu dokonce nebyly šeříky ani příliš oblíbené, ale teď se vrací zpět do módy. Počítám tedy s tím, že se rychlení šeříků opět zavede.
Nejenom květiny
|