Křivice, berle, hladový zrak. Žebráci hrají na city, v kapse ale mají mobil za tisíce

U žebračky stojící v přestupní chodbě metra na Florenci náhle zastavuje luxusně oblečená dáma v lesklé zimní bundě, s drahou kabelkou. Naklání se ke shrbené postavě a něco jí vypráví. Na první pohled se zdá, že k ní vede soucitnou řeč. Chyba lávky. Dáma je její šéfová, také Rumunka. „Nadřízená“ vydává pokyny pro zbytek dne a pak míří za dalšími „podřízenými“ po městě. Moc jich v době, kdy je Praha turisticky liduprázdná, není, ale nemusí pršet, stačí když kape. Žebračka z Florence mění během dne způsob. Statické stanoviště opouští, odpoledne ji potkáte šourající se po vlacích metra s cedulkou, že potřebuje peníze na operaci svého dítěte.

Ostrava není Praha V lepších časech, před 15 až 20 lety, si někteří ostravští žebráci vydělali denně tři sta až čtyři sta korun.  Na turisticky frekventovaných trasách v hlavním městě si před epidemií přišli žebráci na přibližně osm set korun za den.

„Za uplynulý rok jsme zjistili přes 5200 přestupků v souvislosti s porušením vyhlášky města týkající se žebrání,“ uvedla pro deník Metro Irena Seifertová, mluvčí pražské městské policie. Nejvíc provinilců zaznamenali strážníci v centru města v Praze 1 a také v blízkosti stanic MHD a metra. „Statistiku národností nevedeme, ale podle informací kolegů se jedná o Čechy i cizince. Z těch zahraničních převažují Slováci, Ukrajinci a Poláci, výjimkou ale nebyl ani Američan,“ přidává Seifertová zajímavost z žebrácké branže. Zcela samostatnou kapitolu podle ní tvoří Rumuni, kde se jedná o organizovanou skupinu, která má v repertoáru i malé děti, nebo „invalidní“ žebráky.

Žebrání není výsada jen hlavního města. Nemá však takovou turistickou podobu jako v Praze. „Dotazem u všech velitelů jednotlivých oblastí jsem zjistil, že na území města Ostravy jsme trend, kdy se zdraví vydávají za postižené, zatím nezaznamenali,“ uvedl pro deník Metro Jindřich Machů, mluvčí ostravské městské policie. Podobné je to v Brně. V předepidemické době se však někteří brněnští žebráci, kteří se takto živí už roky, vydávali, aspoň v turistické sezoně, do Prahy.

I když strážníci často ukládají žebrajícím pokuty, problémem je jejich vymahatelnost. Hlavně v Praze, pokud je policisté nachytají v městské dopravě, už často mívají žebráci i jízdenku, aby neplatili pokutu. 

Také žebráci putují přes hranice V Polsku se s žebrákem schopným fyzické práce policie nemazlí, zákon to postihuje. V minulosti proto polští žebráci pravidelně přecházeli přes „čáru“ do Česka. U nás na ně bývala policie mírnější. Především v Českém Těšíně, kde je to do toho polského pár metrů přes řeku po mostě. To byl důvod, proč českotěšínská radnice nedávno zavedla podobně přísná pravidla, jako platí v Polsku. Vyhláška umožňuje žebrající cizince (ale i domácí) vykázat z vymezených zón, případně předvést na služebnu.