V centru i okrajových částech Prahy je podle nejnovějších údajů téměř 700 provozuschopných krytů civilních ochrany. Zájem Pražanů o ně krátkodobě vzrostl například v září 2001 po teroristických útocích na budovy Světového obchodního centra v New Yorku.
V článku se mimo jiné dozvíte: |
Do krytů v hlavním městě, které představují zhruba třetinu ze všech v celém Česku, by se v případě potřeby mohlo schovat přes sto tisíc obyvatel metropole.
Bunkr do každé rodiny. Češi vyrábějí kryty pro případ krize |
K nim se však přidává Strahovský tunel nebo část tunelů metra, které nejsou klasickými kryty. Dohromady by poskytly útočiště dalším více než 300 tisícům obyvatel. Ti by se mohli schovat rovněž v improvizovaných úkrytech, se kterými se počítá i v soukromých budovách.
Kdy se kryty stavěly
Co si většina lidí představí pod termínem kryt nebo bunkr, se správně nazývá „stálý úkryt“ – stálým je proto, že je stavebně i technicky připraven a nepotřebuje další úpravy. Většina z nich vznikla během studené války kvůli obavě z útoku západních mocností.
GALERIE: Na Václaváku najdete protiatomový kryt. Sídlí v něm "esenbáci" |
Stavět se začaly v 50. letech, jedním z prvních je tajemstvím opředený „vládní“ bunkr na Klárově. Nejvíce jich vzniklo do 70. let, stavěly se však i později.
Jak vypadá stálý úkryt
|
Kolik je v Praze krytů
Už od 90. let počet provozuschopných stálých úkrytů klesá. V roce 2001 bylo v hlavním městě více než 800 úkrytů, do kterých se mohlo v případě potřeby uchýlit asi 163 000 lidí. Jen o čtrnáct let později už počet krytů klesl na 768, ukrýt se v nich tehdy mohlo 150 tisíc osob.
Co dělat, když houkají sirény
|
Dnes už jich je v evidenci jen 674. Pražští hasiči uvádějí, že by se v nich mohlo ukrýt 116 181 lidí, tedy jen zhruba osm procent obyvatel Prahy. Jejich počet klesá hlavně kvůli nákladné a náročné údržbě, ale i pro změnu koncepce ochrany obyvatel, která se stálými úkryty tolik nepočítá.
Počet krytů se v posledních letech snižoval. Lépe by posloužil sklep či tunel |
Problematickou je dlouhá doba potřebná k jejich přípravě, ale i odlišná forma bojů, než s jakou se počítalo v době vzniku úkrytů. Nové už se proto nestaví a jako kryty už neposlouží ani nově budované tunely pro auta či metro – tím nejnovějším je část úseku linky C mezi Nádražím Holešovice a Ládvím.
Kde kryty jsou
Stálé úkryty jsou nerovnoměrně rozeseté po celé Praze, od těch menších pro několik desítek obyvatel až po velké pro několik tisíc – do většiny z nich by se mohlo ukrýt 150 lidí.
Z krytů jsou sklady a sklepy, při nebezpečí pomohou jen hrstce lidí |
Jejich umístění a stav eviduje pražský magistrát a hasiči, kteří také kontrolují funkčnost a připravenost všech zařízení. Obě instituce také provozují mapy s přehledem adres i kapacit všech úkrytů:
Starší kryty byly stavěné jako jednoúčelové a jsou připravené k takřka okamžitému zprovoznění. Ty novější, stavěné zhruba od 80. let, nicméně mohou sloužit také jako garáže nebo sklady. V případě potřeby však musejí být maximálně do 24 hodin provozní.
Protiatomové kryty by ochránily jen asi milion Čechů. Navíc pouze teoreticky |
To platí například pro čtveřici krytů pod sídlištěm Černý Most, které patří k největším v Praze. Podzemní prostory pod domy, kde celkem bydlí přes 22 tisíc lidí, běžně slouží jako parkoviště. Při ohrožení se však během několika hodin promění v útočiště pro 9 100 lidí, tedy necelou polovinu obyvatel sídliště.
Když kryt není k dispozici
|
I kvůli nedostatečnému počtu míst ve stálých krytech hrají roli takzvané provizorní úkryty. Jde o takřka jakékoli prostory v budovách, ve kterých se lze schovat a případně je i dodatečně utěsnit. Jejich výhodou je rychlá příprava – typicky jde o sklepy.
Největší a nejznámější kryty
Ačkoli je část krytů pod nohama Pražanů, některé z nich běžně využívají, aniž by o tom třeba věděli. Pravda, že k jiným účelům – například v bunkru Bezovka pod Parukářkou, který je s kapacitou až pět tisíc lidí jedním z největších v Praze, je dnes muzeum věnované období studené války.
OBRAZEM: Bezovka nabízí úkryt 2,5 tisícům lidí. Je domovem papoušků a rybiček |
Expozice podobného stylu je také v krytu pod hotelem Jalta, který za minulého režimu sloužil například i pro špehování zahraničních hostů. Prohlídky se konají i v bunkru Folimanka v ulici Pod Karlovem, který také patří k nejkapacitnějším.
Pražské metro
Největším útočištěm Pražanů v případě ohrožení je pražské metro – tunely dokážou pojmout až 332 tisíc lidí. Celý systém však jako úkryt vhodný není – posloužily by jen starší ražené úseky. Naopak ty novější, mělce založené nebo vedoucí pod Vltavou, krytem nejsou.
Kolik lidí by se v případě potřeby mohlo v tunelech schovat?
- na trase A – 116 000 osob,
- na trase B – 130 500 osob,
- na trase C – 85 500 osob.
Podívejte se, jak funguje ochrana proti povodním v pražském metru |
S použitím metra jako krytu se ale pojí hned dvě komplikace – prostory, ve kterých by se mohl ukrýt enormní počet lidí, by bylo potřeba v předstihu připravit – například zavézt potravinami. A to by zabralo klidně i několik měsíců. Nejasná je také odolnost systému. Zda všechny prvky fungují, jak mají, vlastně není kdy vyzkoušet.
Strahovský tunel
Dva tubusy Strahovského tunelu, který začal vznikat v roce 1980, mohou ukrýt až patnáct tisíc lidí. Schovat by se museli v západním tubusu, ten druhý by sloužil jako skladiště potravin a zdravotnického materiálu. Zároveň by v něm parkovalo 260 nákladních automobilů.
Podívejte se do protiatomového krytu ve Strahovském tunelu |
Na obou koncích ražené části o délce zhruba jednoho a půl kilometru jsou pak tlakové dveře, které by prostor uzavřely. Celý systém je vzájemně propojen i s metrem – z něj by tunel získával energie nebo pitnou vodu.
Strahovský tunel čeká velká rekonstrukce, podívali jsme se do jeho útrob |
Tunel pod Vítkovem
Jeden z nejznámějších bunkrů v Praze je pod Vítkovem v sousedství tunelu pro pěší, spojujícího Žižkov s Karlínem. Pod masivem vznikl už ve čtyřicátých letech pro pracovníky blízkých továren. Do rozsáhlého a soběstačného komplexu by se vešlo až 1 200 lidí. V případě potřeby jde uzavřít i celý tunel.
VIDEO: Projděte se protiatomovým krytem pod pražským Vítkovem |
V části vítkovského krytu dnes sídlí pobočka Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. V podzemní laboratoři je tu před zraky Pražanů skrytý urychlovač částic.
