Vytáhli jsme krásnou zrekonstruovanou Škodu 706 RTO MTZ z hostivařských dílen dopravního podniku do starých zrušených autobusových tratí. Nejdřív jsme si projeli tu, která před lety končila přímo u staré budovy hostivařského vlakového nádraží. Místní štamgasti z nádražky měli z návratu krásného autobusu takovou radost, že nás prosili, abychom zastavili i před jejich kvelbem, aby se s legendou pražských ulic mohli zvěčnit.
Ještě nefalšovanější nádhera nás ale čekala později, protože jsme sklouzli na náměstí Josefa Marata, kde bývala stanice takzvané účelové linky autobusů funících s lidmi v plavkách a nafukovacích kruzích na hostivařskou přehradu. Toto jsme vůbec netušili! Typická účelová linka byla do počátku roku 1964 v provozu pouze jedna – číslo 224 k chuchelskému závodišti. Do roku 1967 začal počet těchto linek vzrůstat, přičemž v roce 1966 vznikla i ta naše – z náměstí Míru až na hostivařskou přehradu. Původně se jmenovala 226, od roku 1973 G, od roku 1975 pak 56. Začínala tehdy až na náměstí Josefa Marata. Zrušena byla až v roce 1981.
Tady rezne historie
A tak jsme na náměstí Josefa Marata nasadili na naše RTO správné číslo linky 56 a vyrazili jsme na pouť po původní panelové silnici vzhůru k hostivařské přehradě. To bylo povyku kolem! Každý se u nás zastavil a mával. Na konečné, kde je stále točna autobusů, najdete ve křoví i zbytky obrubníků zastávky a je zde i původní kovové zábradlí, které bylo natřeno naposledy v roce 1981, když linku 56 zrušili. Náš autobus ovšem v Praze nikdy nejezdil, ačkoli jde o typ Škoda 706 RTO MTZ. Ten s dalšími druhy označenými MEX a také variantou Jelcz 272 jezdil v Praze v celkovém počtu 683 kusů!
Cestující tyhle autobusy milovali
Z pole až do Prahy
Tento konkrétní autobus Škoda 706 RTO MTZ, který nyní znovu vozí cestující na speciálních jízdách, za sebou má barvitou historii. V roce 1968 byl dodán jihlavskému dopravnímu podniku, kde sloužil pod evidenčním číslem 141. V pravidelném provozu na linkách MHD v Jihlavě zůstal až do roku 1977. Poté ho podnik prodal do JZD Dolní Cerekev, kde byl využíván jako záložní přepravní prostředek pro členy družstva. Chudák, jezdil po poli! V devadesátých letech klenot zachránil soukromý sběratel a opět s ním vyjel do ulic Jihlavy – tentokrát už jako s retro kouskem. V roce 2021 prošel kompletní renovací, při které získal nejen nový kabát, ale i výborný technický stav. Původní plán na retro jízdy v Jihlavě však nakonec nevyšel, a tak autobus zamířil do Prahy. A teď jím jedeme my!
Cestující tyhle autobusy milovali
Hurá k vodě! Jsme na nástupní stanici
Autobus Škoda RTO 706 MTZ od pražského dopravního podniku získal nové symbolické evidenční číslo 4781, které připomíná poslední sérii těchto vozů dodaných do Prahy. V rámci interní evidence nese číslo 9008.
Cestující tyhle autobusy milovali
Je to vůně v kůži!
Cestující tyhle autobusy milovali. Měly pohodlná sedadla a společně s motorem vpředu a stropem byly potaženy plastickou kůží. Výrobní série se lišily i v detailech, jako je způsob odvětrávání nebo rozmístění sedadel. Do pražského dopravního podniku bylo mezi lety 1959 a 1968 dodáno celkem 180 těchto vozidel, přičemž poslední z nich dosloužila v roce 1984.
Typová řada se dočkala pokračování v podobě licenčně vyráběných autobusů Jelcz, avšak to už šlo o koncepčně zastaralá vozidla. Výroba začala v roce 1958 a skončila v roce 1972, kdy je postupně nahradil autobus Karosa ŠM 11. Zajímavostí je, že úplně původně to býval náklaďák – vycházel z nákladního vozu Škoda 706 RT. Jednalo se o rámový podvozek s motorem vpředu a pohonem zadní nápravy. V galerii článku si můžete prohlédnout kabinu, kde zrovna sedí řidič dopravního podniku Jan Ryšánek, který u dopravce pracuje už od roku 1994, nejdříve byl takzvaným dělníkem v dopravě, ale po zkouškách se stal výpravčím. Děkujeme, Honzo, byla to krásná nostalgická a čoudící jízda!
Cestující tyhle autobusy milovali
Pojď, kamaráde, to dáš!
Ačkoli je zrekonstruovaný kousek v dobrém technickém stavu, je slyšet, že už je to děda. Funí jako o život! A to má 160 koní! Škoda 706 RTO, lidově „ertéčko“, patří k nejikoničtějším vozům české městské i linkové dopravy 60. let. Navazovala na předchozí typ Škoda 706 RO a stala se symbolem tehdejšího dynamického rozvoje MHD. Základ vozu tvořil podvozek vyráběný v LIAZ Mnichovo Hradiště, včetně mohutného vznětového šestiválce o objemu 11 781 cm3 a výkonu 117,6 kW. Autobus dosahoval maximální rychlosti 66 km/h a jeho robustní konstrukce z něj dělala stroj do nepohody.
