Legendární Opatovická zavírá. O slávu se jí tehdy postaral expolitik Miroslav Macek

O objektu, kde do roku 1948 sídlila tiskárna a kanceláře Nakladatelství J. R. Vilímek, se veřejnost dozvěděla v podstatě až v roce 1992, kdy v privatizační soutěži o bývalý Knižní velkoobchod zvítězila společnost, jejímž členem byl i v té době místopředseda federální československé vlády Miroslav Macek. Při porovnání s mnoha současnými kauzami se jednalo o zanedbatelnou aférku, ale z tehdejšího hlediska to byl skandál.

OPATOVICKÁ 160/18 Nakladatelství Josefa Rudolfa Vilímka tvořil komplex budov mezi Spálenou a Opatovickou. V české čtenářské obci proslulo nakladatelství zvláště knihami Julese Vernea a Karla Maye. V roce 1949 byla soukromá firma znárodněna. Na začátku 90. let minulého století byla pro privatizátory nezajímavá kvůli vysokým dluhům, ale zajímavá kvůli mnoha lukrativním nemovitostem. „Hlavní“ postava privatizace, MUDr. Miroslav Macek, proslul mimo jiné pohlavkem, který na jedné konferenci uštědřil zezadu MUDr. Davidu Rathovi.

Macka to stálo politickou kariéru. Od té doby, když se řeklo Macek, okamžitě každému naskočil Knižní velkoobchod a naopak. Expolitik, který nedávno odešel do věčných lovišť a který se prosadil i jako psavec a básník, určitě na zadluženém státním majetku nijak mimořádně nezbohatl. Každopádně o slávu už měla budova v Opatovické postaráno.

Jednotlivé prostory a patra složitě členěného objektu si postupně pronajímaly nejrůznější firmy. Byla tu například grafická studia, fitness, bazary a sekáče, dokonce zde sídlila soukromá novinářská škola, chrlící do prostoru adeptky a adepty mediální profese. Byla tu kavárna i skladiště, občas si tu člověk připadal i jako v nějakém squatu. Kravaťáci se tu míjeli na schodištích s dredaři i svalnatci s činkami. Byl to pozoruhodný svět lidí, profesí i všech barev pleti, který tu dokázal mírumilovně koexistovat.

Už v srpnu se zakousla těžká kladiva a sbíječky do nenosných zdí a příček v jednotlivých podlažích, nájemci odnášeli své skromné vybavení do stěhovacích vozů. A ti, kteří tu třeba začali své první podnikání, si ještě v posledních dnech honem honem užívali přívětivosti kavárny ve dvoře. Kdo má teď namířeno tímto směrem, už průchod jako zkratku nevyužije, a musí to vzít třeba na Karlák oklikou. Jestli bude labyrint průchozí také poté, co tady vznikne další z pražských ubytovacích kapacit, to zatím netušíme...