O objektu, kde do roku 1948 sídlila tiskárna a kanceláře Nakladatelství J. R. Vilímek, se veřejnost dozvěděla v podstatě až v roce 1992, kdy v privatizační soutěži o bývalý Knižní velkoobchod zvítězila společnost, jejímž členem byl i v té době místopředseda federální československé vlády Miroslav Macek. Při porovnání s mnoha současnými kauzami se jednalo o zanedbatelnou aférku, ale z tehdejšího hlediska to byl skandál.
Průchod ještě nebyl uzavřený a uvnitř Opatovické už řádili dělníci. Pro jednotlivá patra do ulice byl typický půlkruhový půdorys. Pronajímatelé využívali od devadesátých let netypické prostory třeba i pro minigolf nebo taneční výuku.
OPATOVICKÁ 160/18
|
Macka to stálo politickou kariéru. Od té doby, když se řeklo Macek, okamžitě každému naskočil Knižní velkoobchod a naopak. Expolitik, který nedávno odešel do věčných lovišť a který se prosadil i jako psavec a básník, určitě na zadluženém státním majetku nijak mimořádně nezbohatl. Každopádně o slávu už měla budova v Opatovické postaráno.
Jednotlivé prostory a patra složitě členěného objektu si postupně pronajímaly nejrůznější firmy. Byla tu například grafická studia, fitness, bazary a sekáče, dokonce zde sídlila soukromá novinářská škola, chrlící do prostoru adeptky a adepty mediální profese. Byla tu kavárna i skladiště, občas si tu člověk připadal i jako v nějakém squatu. Kravaťáci se tu míjeli na schodištích s dredaři i svalnatci s činkami. Byl to pozoruhodný svět lidí, profesí i všech barev pleti, který tu dokázal mírumilovně koexistovat.
Kdo v rozlehlém objektu sídlil, to napovídají kresby a další výtvarná díla na stěnách. Tato výzdoba ale asi v hotelu nezůstane.
Už v srpnu se zakousla těžká kladiva a sbíječky do nenosných zdí a příček v jednotlivých podlažích, nájemci odnášeli své skromné vybavení do stěhovacích vozů. A ti, kteří tu třeba začali své první podnikání, si ještě v posledních dnech honem honem užívali přívětivosti kavárny ve dvoře. Kdo má teď namířeno tímto směrem, už průchod jako zkratku nevyužije, a musí to vzít třeba na Karlák oklikou. Jestli bude labyrint průchozí také poté, co tady vznikne další z pražských ubytovacích kapacit, to zatím netušíme...
V Opatovické skladovala kulisy i Československá televize. Průchody využívali i filmaři, například pro film Všichni moji blízcí.
