Barchánek je navíc dodnes aktivním řidičem autobusu s platným profesním osvědčením. Je proto více než kompetentní odhadnout, jak to bude v metropoli s MHD vypadat třeba i za sto let.
Od fanoušků hromadné dopravy slýcháme, že Praha má, alespoň co se týče MHD, do budoucnosti již nyní nakročeno více než slušně. Jak si představujete budoucnost autobusů za několik desítek let?
Pražská MHD je v řadě oblastí skutečně velmi dobrá, pozitivně ji hodnotí i návštěvníci Prahy. Možná častěji než její obyvatelé. Stručně řečeno, věřím, že nám tu autobusy zůstanou ještě velice dlouhou dobu. Možná to bude dalších sto let, nevím. Jde přece jen o důležitou součást pražské MHD. Když nejede například metro či tramvaje, autobus umí za tyto dopravní prostředky bez potíží zaskočit. To jej do budoucna činí nenahraditelným.
Co podle vás nyní působí futuristicky, až překvapivě, ale za pár let půjde v hlavním městě o realitu?
Určitě očekávám postupné zavádění nejrůznějších asistenčních bezpečnostních systémů. Postupné kroky směrem k automatizaci, byť budou bezobslužně jezdit nejprve vlaky metra. Také nás čeká větší využívání alternativních pohonů. Nelze vše ale v budoucnu sázet jen na jednu kartu, tedy na elektřinu. Pořád musíme počítat například s variantou blackoutu. Autobus musí být schopen nahradit metro, tramvaj i trolejbus.
Elektřina, vodík, autonomní řízení, nízkopodlažní vozy, kam se podíváte. Jaký ekologický pohon má podle vás reálně největší šanci, že v hlavním městě za pár desítek let u busů převládne? Vyplývá něco již nyní i v rámci klimatických závazků Prahy?
Praha má tu výhodu, že má velkou napájecí síť měníren a kabelových propojení. To, co máme nyní v tunelech metra a co využíváme nyní u tramvají, lze v budoucnu využívat i u autobusů. Navíc bez zásadnějších vícenákladů. Elektřina bude tedy ještě nějaký ten pátek první volbou. Jelikož dopravu zajišťujeme na malém a relativně hustě osídleném území, je elektřina jednoznačnou volbou. Co ji doplní? Určitě fosilní paliva, případně jejich syntetická náhražka. A pak tu máme samozřejmě zmiňovaný vodík. I tento typ pohonu budeme jistě v budoucnu využívat.
Umíte si představit Prahu, ve které budou jezdit autonomně řízené autobusy bez řidiče? Je reálné, že by se to mohlo někdy stát?
Ano, stát se to může, ale bude to postupné. V letošním roce očekáváme dodávku autobusů, které budou mít zase o něco modernější asistenční systémy pro řidiče. První již dokonce dorazil, ale ještě se s ním budeme teprve seznamovat. Konkrétně se bavíme o hlídání mrtvých úhlů, systémech hlídání jízdních pruhů a podobně. V DPP pracujeme na automatickém metru, v tramvajích testujeme antikolizní systémy, v autobusech to bude velmi podobné. Autobus je z nich, řekl bych, nejkomplikovanější, protože nemá svoji trať, ale jezdí po silnicích ve společném provozu s ostatními dopravními prostředky. Posun k cílené automatizaci tedy určitě vznikne nejprve v areálu garáží.
Čím si vysvětlujete, že autonomní systémy nastoupily u autobusů se zpožděním? Přece jen u aut se už testuje několikátá generace a vše jde kupředu daleko rychleji...
Je docela zajímavé, že výrobci busů čekali, až to bude legislativně nutné. Výrobci aut se naproti tomu snažili tyto systémy vyvíjet daleko dříve. Pravdou je, že se auta dělají ve velkých sériích, mnohem větších než autobusy, takže se náklady na vývoj a testy umoří snáze. Vliv na cenu by mohl být velice znatelný a mohl by to být jeden z hlavních důvodů. Je také otázkou, jak to budou řidiči v praxi vnímat. Zda jako pomoc při plnění jejich pracovních povinností, či zpočátku jako další druh kontroly.
Kolik se po metropoli nyní prohání autobusů? Které jsou nejmodernější a proč?
Pokud spočítáme dohromady autobusy a trolejbusy, dostaneme se na číslo pohybující se okolo dvanácti set vozů. Špičkové vypravení je 950 vozidel, v případě zavádění náhradní dopravy toto číslo ještě o něco narůstá. Nejmodernější jsou nyní určitě bateriové trolejbusy, které spojují výhody trolejbusů – berou si energii ze sítě – a bateriových elektrobusů, protože mohou na určitých úsecích jezdit díky energii z baterií. Pak máme i samotné autonomní elektrobusy a hybridní autobusy. Ty nemají sice velké baterie, nicméně šetří přírodu tehdy, postávají-li například na křižovatkách nebo při rozjíždění. Úspora na naftě je až dvanáct procent, což je myslím slušné.
Má dopravní podnik v plánu případně nějak naopak rozšiřovat sbírku historických autobusů?
Nyní stavíme novou budovu v Muzeu MHD ve Střešovicích. Sbírka historických autobusů se nám rozrostla natolik, že je třeba hledat další kapacity. Jasno by mělo být do konce roku. Mohu prozradit, že ku příležitosti sto let autobusů představíme například zrenovovaný autobus Škoda 506 N z meziválečného období, který jsme doteď neměli. Pracujeme také na zprovoznění dalšího unikátního vozu, kterým je první poválečný autobus Praga NDO z roku 1948.
Lze u historických vozů třeba změnit pohon na řekněme modernější?
U historických vozů se snažíme zachovat jejich originální technologie včetně pohonů. Modernizací by se ztratila jejich historická hodnota a autenticita.
Jak jste si představoval MHD budoucnosti, když jste byl malý? Plní se vaše očekávání?
Když jsem byl malý, miloval jsem sci-fi. Fascinovala mě především otázka cestování do kosmu. MHD jsem tedy vnímal nikoli jako dopravní prostředek po městě, ale i na obrovské vzdálenosti. Třeba teleportace a podobně. V řadě oněch sci-fi románů samozřejmě byly dopravní prostředky, které mě fascinovaly. Hromadná doprava nicméně musí být efektivní a udržitelná, nelze přepravit každého kamkoli a kdykoli jako ve světě fantazie. Do budoucna musí celé fungování společnosti být kombinací efektivní dopravy a odpovědného územního plánování. Největším problémem dopravy totiž není doprava v pohybu, ale doprava v klidu. Osobní auta většinu dne zaplňují zbytečně prostor. Největším úkolem pro nás bude vymyslet způsob, jak efektivně využít společný prostor tak, aby nebyl zaplněný nějakými odstavenými vozidly. Na méně vytížených trasách, třeba mezi vesnicemi, se pak můžeme bavit o nějakých sdílených autonomních vozidlech.
Máte nějaký oblíbený sci-fi snímek, kde je MHD řešena třeba originálně, funkčně či alespoň památně?
Myslíte třeba Pátý element a létající auta? Jsem spíše pro zmiňované teleporty. Na létající auta či autobusy dojít v budoucnu nicméně může. Možná budeme skutečně potřebovat dopravu dostat nejen pod zem, ale i nad zem.
Řidiči autobusů mají velice stresující práci. Sám ji dobře znáte. V čem by se Praha měla změnit třeba i v rámci infrastruktury, aby byla opravdu městem budoucnosti a pokroku? Je vůle ze strany města či státu?
Určitě je třeba tlačit na preferenci MHD. Aby ten, kdo použije hromadnou dopravu, měl přednost před automobilem. Praha veřejnou dopravu určitě podporuje, tam si není nač stěžovat. Opatření spojená s omezením aut však bývají, jak všichni víme, u Pražanů ne vždy úplně populární.
Dočetl jsem se, že mezi vaše záliby patří kuželky, které hrajete i závodně, a literatura. Máte nějaké oblíbené čtení, jež třeba souvisí s MHD? Nebo si raději od tohoto tématu odfrknete?
Pro mě je paradoxně odpočinkem od kancelářské práce řízení autobusu, ale také rád vyrazím na chalupu, do přírody. Co se četby týče, čtu teď spíše oddychovky. Ale po sci-fi nebo fantasy sáhnu i v současnosti. Mezi mé oblíbené autory patří Isaac Asimov nebo Terry Pratchett.
Aby člověk mohl odhadnout budoucnost, musí dobře pochopit minulost. Jste fanouškem trolejbusů? Je klíčem k budoucnosti tento dopravní prostředek?
K trolejbusům jsme se dostali poměrně logickou cestou. Jednoduše jsme zkoušeli, co by v Praze v rámci silniční elektromobility mohlo nejlépe fungovat. S ohledem na to, jak je hlavní město kopcovité, v jakém stavu je na trhu dostupná kapacita baterií a rychlost nabíjení, nám vyplynuly trolejbusy jako nejlepší možná varianta. Trolejbusy dávají smysl a já jsem velmi rád, že se je podařilo obnovit. Díky řadě kolegů se podařilo například hodně rychle zprovoznit na trase směrem na letiště velkokapacitní vozidla, která nejsou ve světě rozhodně úplně běžná. Fyzika je zkrátka jenom jedna. Zákon zachování hmoty, zákon zachování energie a podobně. Pokud někdo nevymyslí něco výrazně nového, třeba jako ty zmiňované teleporty, bude trolejbus stále velmi efektivní variantou.
Co byste popřál či komukoli vzkázal v rámci stého výročí autobusů?
Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na těch sto letech podíleli. Ať už řidičům, mechanikům, nebo třeba cestujícím, kteří autobusy pravidelně využívají. Vážím si toho, že jsem mohl být v posledních pětadvaceti letech součástí této historie. Budu se i v budoucnu snažit, aby autobusová doprava fungovala ke spokojenosti cestujících i zaměstnanců. Koneckonců na dobrém systému MHD může profitovat i ten, co necestuje. Třeba na tom, že je doprava tichá a nezabírá tolik prostoru.