Horké letní dny úplně vyzývají k tomu zavřít oči a představovat si. Třeba jak bude vypadat metropole za deset patnáct let. Nemusí to ale být jen snění. Praha má několik závazných dokumentů, které říkají, jak by metropole měla vypadat v roce 2030.
Co bude hotovoPřestože většina plánů je jen obecných, už nyní lze očekávat, že se městu či státu podaří dokončit některé klíčové, zejména dopravní, stavby. V roce 2023 musí být hotova část trasy metra D, jinak ztratí město šanci získat na ni evropské peníze. Plán počítá s výstavbou dvou úseků v několika etapách, spojit má Písnici přes Pankrác s Náměstím Míru. Hotova musí být i další část Pražského okruhu. Úsek 511 spojí dálnici D1 s hotovou částí u Běchovic. Nejoptimističtější termín zahájení této stavby je rok 2019. Termín dokončení okruhu na severu města ale nedokáže zatím odhadnout nikdo. Podle Ředitelství silnic a dálnic totiž neexistuje ani žádný kvalifikovaný odhad. Hotovo bude i na železnici, která má spojit Prahu, Kladno a letiště. Letos začala rekonstrukce Negrelliho viaduktu, další části moderního propojení centra s letištěm a přestupem na Veleslavíně na metro mají následovat. |
„Pro dlouhodobé plánování rozvoje města je klíčovým dokumentem strategický plán. Jeho cílem je poskytnout veřejnému i soukromému sektoru základní představu o směřování města,“ vysvětluje mluvčí Institutu plánování a rozvoje Marek Vácha.
„Víme například, že se do Prahy nastěhuje minimálně 100 tisíc obyvatel. To znamená, že je nezbytné každý rok postavit pět tisíc bytů. Strategický plán zároveň ukazuje na oblasti, kde se dá uspořit. Třeba zavedením chytrých opatření v řízení města bychom mohli ušetřit ročně miliardy,“ říká primátorka Adriana Krnáčová.
O tom, co by prospělo Praze, mají jasno i developeři. Rozpohybovat by se měla zejména rozvojová území, která mnohdy dlouhá léta čekají na změnu územního plánu.
„V Praze je iv širším centru několik brownfieldů, které by bylo možné téměř okamžitě využít k rozvoji města a ke zvýšení dostupnosti bydlení,“ potvrzuje výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková.
Za příklad, jak by metropole měla v budoucnosti vypadat, dnes urbanisté dávají Anděl. A právě v oblasti Smíchova by měla pusté plochy kolem kolejí v okolí zdejšího nádraží nahradit nová čtvrť. Vyroste kolem nového, 28 metrů širokého bulváru, který spojí prostor dnešního autobusového nádraží Na Knížecí se Smíchovským nádražím.
Lepší dopravaPraha počítá i s velkým rozvojem tramvajových tratí. Město plánuje stavbu téměř tří desítek tramvajových tratí. Vyplývá to ze strategie rozvoje tratí do roku 2030, kterou vypracoval dopravní podnik. Do pěti let se budou stavět tři tratě, stavba dalších patnácti má začít do roku 2030. Vzniknou nové mosty pro tramvaje přes Vltavu nebo nová vozovna. |
Bydlení v nové části Smíchova nalezne zhruba 3300 lidí. Vznikne tu i nové náměstí. V roce 2028 skončí smlouva na pronájem současného sídla magistrátu a pak by se sem do nové budovy mohli přestěhovat městští úředníci.
Využití stávajících ploch je jedna z novinek v plánování města. Místo na periferii se bude stavět na plochách starých nádraží a továren, díky čemuž vznikají nová propojení a lidem se zkracují cesty po Praze. Nákladové nádraží Žižkov, plochy u Masarykova a Smíchovského nádraží, Bubny-Zátory a Rohanský ostrov se postupně mění v příjemné městské čtvrti s dobrou vybaveností a kvalitními veřejnými prostory.
To, že se opět bude bydlet v centru, má vést k poklesu podílu automobilové dopravy a zlepšení životního prostředí.
Za dva roky by se mohlo začít s výstavbou první fáze projektu Smíchov City na území bývalého nákladového nádraží (29.9.2016)
Kromě brownfieldů se dočká také takzvaná městská džungle, nevyužité plochy zarostlé křovisky a plevelem. Praha sice patří mezi nejzelenější evropské metropole, podle urbanistů z institutu však trpí nedostatkem udržované zeleně. Část zanedbaných území by se podle připravovaného plánu měla změnit na parkové plochy. Nových parků by mělo vzniknout 207, zkultivovat by se měla zeleň například v lokalitě Trojmezí, u meandru Vltavy v Holešovicích či na Bohdalci.
