Dřevostavby v Česku porostou do výšky. Od poloviny loňského roku došlo k navýšení povolované výšky dřevostaveb. Z původních 12 metrů na 18, v případě hybridních staveb až na 22 metrů. Nový limit může zásadně přispět k rozvoji vícepodlažních dřevostaveb v Česku.
Dřevěné konstrukce už dávno nejsou jen tématem rodinných domů. Vhodné mohou být také pro školy, školky, domovy pro seniory, obecní byty, komunitní centra nebo sportovní zázemí. Přesto ve veřejném sektoru zůstává jejich využití v Česku spíše výjimkou a stát zatím nemá ucelená data, která by ukazovala skutečný podíl dřevěných veřejných budov.
Tahoun změny
Evropské zkušenosti přitom ukazují, že veřejný sektor může být důležitým tahounem změny: Finsko si například stanovilo cíl zvýšit podíl dřeva v nové veřejné výstavbě na 45 procent. Zároveň ale i tam platí, že bez metodické, finanční a odborné podpory zadavatelů zůstává dopad těchto cílů omezený.
Podle aliance Šance pro budovy a je to důležitý signál, samotný cíl ale nestačí. Obce a města potřebují srozumitelný postup, odbornou podporu a praktickou edukaci, aby uměly výhody dřevostaveb správně vyhodnotit a zároveň předešly chybám v přípravě projektů.
Fast furniture v Česku brzdí. Čísla nábytkářů naznačují posun k trvanlivějším produktům |
„Veřejné budovy jsou segment, kde může stát i samosprávy prakticky ukázat, že moderní, energeticky úsporné a klimaticky odpovědné stavebnictví není pouze tématem rodinných domů. Dřevo samozřejmě není univerzální řešení pro každou stavbu, ale u školek, škol, komunitních objektů, obecních bytů, domů pro seniory nebo nástaveb a přístaveb může dávat velmi dobrý technický i ekonomický smysl,“ říká Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy.
„Nejde přitom o nedostatek technických poznatků o dřevostavbách, ale o absenci pravidelné veřejné statistiky, která by ukazovala, kolik veřejných budov s významným využitím dřeva se v Česku skutečně staví, v jakém rozsahu a s jakými provozními výsledky,“ doplňuje Marta Gellová.
Jaké argumenty mluví pro dřevo?
Pro obce jsou u dřevostaveb důležité zejména praktické přínosy: kratší doba výstavby, menší zátěž okolí, čistší staveniště, vyšší míra prefabrikace, lepší předvídatelnost harmonogramu a rovněž možnost dokončit projekt v rámci jednoho volebního období. To všechno při dodržování rozpočtu a bez navyšování nákladů v průběhu výstavby.
Moderní čtvrť s duší vesnice. U Plzně začíná růst projekt Na Křížení cest |
České příklady ukazují, že dřevo může fungovat v malých obcích i ve větších městech. Mateřská škola v Olešnici byla zvolena mimo jiné kvůli rychlosti výstavby, dodržení rozpočtu, čistotě staveniště a ekologii. Hasičárna v Nahém Újezdci kombinuje technické, společenské i provozní funkce. Komunitní centrum v Úsilném bylo podle zkušenosti obce postaveno rychle a bez výrazného narušení okolí.
Dřevo přitom nemusí znamenat jen novostavbu. Rekonstrukce střední školy v Praze na Českobrodské využila dřevěný obvodový plášť jako součást projektu zaměřeného na výrazné snížení energetické náročnosti a uhlíkové stopy.
