Lítačka, tramvajenka, kupon, legitka, průkazka... existuje nějaké tradiční pojmenování, nebo se to mění v průběhu doby?
Já jsem používal předplatní jízdenky od roku 1970, kdy se ještě vylepovaly cenné známky. Nikdo z mého okolí jim neřekl jinak než „tramvajenka“. Myslím, že to byl výraz ryze pražský. Ještě se také říkalo prostě „legitimace“ či hovorově „legitka“. Jiná pojmenování se do Prahy přenášela z jiných měst.
A lítačka?
Slovo „lítačka“ jsem za celá léta slyšel jen jednou a nebylo to od Pražana, ale od studenta, který bydlel v Praze na koleji. Například v Brně předplatním jízdenkám říkali „šalinkarta“, protože Brňané říkají tramvajím “šalina”. Slovo „lítačka“ v pražském tramvajáckém slangu znamenalo něco jiného.
Co znamenalo?
Bývala tak označována střídací četa výhybkářů anebo pohotovostní četa, která opravovala staré tramvaje, které zůstaly stát někde na trati. Slovo „lítačka“, pokud vím, tedy nemělo pražský původ.
Kdy vznikly tramvajenky?
Pražané se poprvé setkali s předplatními jízdenkami či legitimacemi od 20. října 1898, kdy byly zavedeny tzv. „permanentní lístky předplatné“ s platností na jeden rok anebo na půl roku. V platnost toto opatření vstoupilo až s počátkem roku 1899. Roční jízdenka stála 120, pololetní 70 korun.
Od roku 1905 se objevily i předplatní jízdenky měsíční. Od roku 1913 měly předplatní jízdenky podobu kartonku s fotografií, na nějž se nalepovaly malé cenné známky, které se kupovaly v předprodejích. Známky měly různou hodnotu a dobu platnosti.
Jak dlouho tenhle systém fungoval?
Tento systém se používal až do roku 1974. Tady je ale nutno upozornit, že mnoho let tyto jízdenky platily jen na tramvajích. Opravdové síťové jízdenky byly zavedeny až současně s jednotným tarifem od konce roku 1951.
Změnu přinesl rok 1974, kdy byly kartonové jízdenky s cennými známkami zrušeny a nahradily je tzv. kmenové listy v plastovém pouzdře, do kterých se vkládaly cenné kupony platné pro konkrétní období. Tyto „tramvajenky“ platily až do roku 1989, kdy se změnila podoba někdejšího kmenového listu, a jako celek se tramvajence říkalo časová jízdenka.
Novou podobu předplatních jízdenek pak přinesl rok 2004, kdy jízdenky dostaly opět novou podobu. Opět šlo o dvoudílnou jízdenku, jejíž jednu část tvořil samostatně prodávaný kupon. První elektronické předplatní časové jízdenky, známé „Opencard“, byly zavedeny v roce 2008.
Jak vypadaly první „permanentní lístky předplatné“?
Jak nejstarší tramvajenky vypadaly, to bohužel nevíme. Známe až podobu jízdenek z roku 1905. Byl to kartonový dvojlist potažený plátnem, který trochu vypadal jako desky od nějaké malé brožurky. Vevnitř byla vložena fotografie držitele připevněná „cvočky“. Vepředu byl bílý šikmý pruh, na který se vylepoval papírový proužek se slovním vyznačením měsíce platnosti.
