Malešický parkPůvodní park byl vybudován v roce 1970. Průběžně došlo ke třem rekonstrukcím.
|
Maminka dvou dětí také vítá vyžití pro své ratolesti. Hřišť a prolézaček je v parku opravdu dost, před rekonstrukcí zde bylo dětské hřiště jen jedno. Na devíti hektarech plochy si aktuálně své užijí také sportuchtiví občané. Dva velké okruhy pro cyklisty či in-line bruslaře jsou k dispozici samozřejmě i běžcům. „Těším se na teplejší jarní dny, až zase vytáhnu brusle,“ říká student Tomáš.
Odpočinek a zábavu pak nabízí vodní kaskády či kovové prvky. Některé z nich i hrají. Například píšťalová houpačka nebo kamenná harfa. Návštěvníci však ocení také sociální zařízení a mnohem více zelených ploch, vždyť vysázeno bylo v rámci revitalizace 366 stromů. Zajímavostí je také solární napájení části lamp veřejného osvětlení.
Starší lidé, kterých žije v oblasti hodně, se můžou těšit ze senior parku či posilovacích prvků. V parku je také dostatečný počet laviček. „Možná až moc. Mladí tady popíjejí a nechávají po sobě bordel, třeba pohozené lahve,“ říká Věra Vojáčková, která zde žije už přes 50 let.
Jen restauraci v parku nenajdete. Projekt, který byl z velké části financován z Evropské unie, totiž nedovolil, aby zde byly vydělávající zařízení.
Velký spor probíhal o Malešickou zeď. Ta v parku stála od počátku. Původní byla zbourána a v plánu revitalizace se s ní nepočítalo. Občané se však pomocí petice zasloužili o výstavbu nové, byť o pár metrů dál. „Na původním místě zdi ústí vodní kaskáda,“ vysvětlil za iniciátory Michal Voska a dodává: „Náš architekt Tomáš Podrázský pak vybral adekvátní náhradní umístění.“
Sám autor návrhu zdi, která nyní v parku stojí, svůj záměr upřesnil. „Finální poloha byla výsledkem kompromisních jednání na úřadu Prahy 10 a bylo to ve finále asi jediné možné místo, které na sebe navíc nijak moc nestrhává pozornost a nechává vyniknout ostatním prvkům parku ve vstupní části,“ říká Podrázský.
To, že už je zeď posprejovaná, ho mrzí. „Ten nápis je památkou někoho, kdo zmařil stovky hodin práce mnoha lidí a během vteřin znehodnotil dílo za sta tisíce.“ O vyčištění se ale pokoušet nebude. „Zeď je z pohledového betonu a vlastně ani vyčistit nejde. Znamenalo by to přetření barvou, což by zakrylo přírodní strukturu betonu a zakryly by se i pracně vyhotovené otisky rukou občanů, což bylo složité zorganizovat a provést. Někdy na to třeba přijde čas, ale to už asi náleží řešit majiteli zdi, Praze 10,“ objasňuje Podrázský.
