Průvodcem plovoucí základnou nám byl vedoucí zdejšího oddělení podporučík Jiří Voda. „V sezoně je na řekách větší provoz a víc malých plavidel, to jsou naše úkoly jiné než nyní v zimě,“ potvrzuje. O vodních tocích mluví v množném čísle, protože kromě třiceti tří kilometrů Vltavy má jeho oddělení na starost také sedm kilometrů Berounky. Navíc policisté poříčního oddělení hlídají například i Džbán či vodní nádrž Hostivař. „Kontrolujeme, zda má člověk na lodi průkaz způsobilosti vůdce plavidla a jiné potřebné dokumenty nebo zda se dodržuje zákaz plavby ve skluzu či zda někdo loď neřídí pod vlivem. Na sledovaných vodních cestách je totiž nulová tolerance alkoholu,“ připomíná Voda.
Pražské poříční oddělení disponuje několika čluny. V době naší návštěvy v krytém stání kotvily hned tři. Dva z nich Praha získala od pohraniční stráže, původně totiž na přelomu 80. a 90. let minulého století sloužily na Dunaji. „Od té doby samozřejmě prošly modernizací. Dostaly majáky, výstražné zvukové zařízení, vysílačky a podobně,“ ukazuje na dvě stejná plavidla Voda a dodává: „Každý člun také dostal dva motory Volvo Penta. Dohromady mají výkon 480 koní. Lodě jsou schopné se na vodě pohybovat rychlostí zhruba 60 kilometrů v hodině.“ Bývalí „hraničáři“ sdílí garáž ještě s o něco modernější lodí. Kajutový člun Tinnsilver získala policie i díky dotacím.
Modernizované stání pro služební plavidla Policie ČR v Praze bylo uvedeno do provozu v dubnu 2024.
Na všech člunech je i dost místa pro ustrojení potápěčů, kteří jsou nedílnou součástí poříčního oddělení. „Policejní potápěč musí mít speciální výcvik, v českých vodách je oproti moři minimální viditelnost,“ vysvětluje náročnost povolání Voda. Jeho kolegové často pod vodu například pátrají po věcech pocházejících z trestné činnosti. Bez zajímavosti není ani fakt, že se policejní potápěči v minulosti v rámci výcviku podíleli i na průzkumu dna v okolí Karlova mostu. Z vody tehdy vylovili i vzácné historické artefakty.
