Život Františka Mrázka inspiroval i film Petra Nikolaeva Příběh kmotra. Jeho děj začíná od konce, Mrázkovou vraždou. Došlo k ní 25. ledna 2006 v Durychově ulici v Praze 4. Co přesně se tehdy stalo?
Co se stalo 25. ledna 2006
Mrázek, kterému bylo tehdy 47 let, měl už několik měsíců strach o život. Na veřejnosti se skoro neobjevoval. Ze své pražské kanceláře, kterou měl na adrese Durychova 101/66, chodil pracovně jen do hotelu Esplanade. Přesněji řečeno jezdil. Jak vzpomíná vyšetřovatel Karel Tichý v knize Kudy kráčel zločin, Mrázek měl tehdy takové obavy, že se venku pohyboval zásadně jen ve své pancéřované toyotě.
Mrázkova kancelář se nacházela v objektu přezdívaném zámeček. Mezi paneláky v Praze 4 působí tento původně barokní dům jako závan minulých časů. V minulosti patřil církvi, pak státu a po sametové revoluci se dostal do soukromých rukou.
Vraždou Mrázka se budeme nadále zabývat, tvrdí policisté k případu krále českého podsvětí |
Policisté a příslušníci tajných služeb se už dlouho snažili Mrázka „dostat“. BIS měla dokonce pronajaté prostory firmy Eltodo naproti Mrázkově kanceláři. Měli tam umístěné i kamery, které zaznamenávaly, kdo za Mrázkem chodí. S obchodními partnery se ale tento kmotr scházel i po různých restauracích. V Praze jich měl oblíbených několik.
25. ledna 2006 se sešel s několika lidmi, například i se svým blízkým kamarádem Tomášem Pitrem, oficiálně poradcem. Policisté ho ten den sledovali, pozdě odpoledne ale dostali rozkaz, aby se stáhli. Vyžádala si to tajná služba.
Po půl osmé večer vyšel Mrázek ze zámečku. Spolu se svým řidičem zamířil k pancéřovému autu. Ozval se výstřel. Ránu vypálil neznámý pachatel, podle všeho profesionál. Musel se skrývat v křoví naproti zámečku, ležet na zmrzlé zemi a čekat na správný okamžik. Střela byla speciálně upravená tak, aby způsobila co největší devastaci životně důležitých orgánů. Mrázek útok nepřežil.
Smrt kmotra Mrázka znamenala předěl
S Mrázkovou vraždou se uzavřela i jedna kapitola české polistopadové historie. Trůn krále českého podsvětí zůstal po Mrázkovi neobsazen. Nikdo neměl tak rozsáhlé kontakty ve státní sféře. Zpočátku to vypadalo, že mužem číslo jedna se po Mrázkovi stane Radovan Krejčíř. „Ten však s politiky nikdy vycházet neuměl,“ konstatuje vyšetřovatel, který vedl operativní skupinu v kauze Krakatice.
Nešlo o nic jiného než o spis, který mapoval Mrázkovy aktivity a s nimi i nebývalé a od té doby (snad) neopakované prorůstání zločinu do státní sféry. „Nestačili jsme se divit, jaké osoby se kolem Mrázka pohybují, a to včetně politiků,“ uvádí Tichý.
Den po vraždě. Policisté prohledávají prostor v Durychově ulici, kde byl předchozí večer zastřelen před sídlem svých firem František Mrázek.
Mrázek dělil politiky na dvě skupiny: ty, se kterými spolupracoval, a ty, kteří mu na ruku nešli. Druhé považoval za své úhlavní nepřátele, nechával je sledovat a shromažďoval na ně kompro. Podle investigativního novináře Jaroslava Kmenty, který o Mrázkových aktivitách napsal spoustu článků a několik knih, patřil mezi tyto nenáviděné osobnosti tehdejší ministr vnitra a později premiér Stanislav Gross. Mrázek na něj shromáždil obsáhlý materiál. Rád neměl ani Vladimíra Špidlu.
Na rozdíl od Miroslava Šloufa, se kterým ho pojily vřelé vztahy a za nímž chodil na Úřad vlády, se Špidla zřejmě nedal ani uplatit, ani jinak přesvědčit ke spolupráci. Podle Kmenty Mrázek pravděpodobně sháněl na Špidlu kompromitující informace související s jeho někdejším vyšetřením na psychiatrii. Zmiňoval se o nich později Miloš Zeman.
Jsou plné příběhů, legend i zármutku. Reportér Metra zkoumá hřbitovy v celém Česku |
Kdo stál za vraždou Mrázka?
Když Mrázek zemřel, objevilo se několik verzí o objednatelích jeho vraždy. Mohl za ní stát jeho konkurent Radovan Krejčíř, tou dobou už „uklizený“ na Seychelách? Byla to pomsta rodiny Antonína Běly, cikánského mafiána z Úval, kterého v roce 1996 rozstřílelo před jeho domem maskované komando? Také Bělova vražda je už promlčena, podle určitých náznaků za ní ale mohl stát právě Mrázek. Jednou z verzí je i to, že kmotr, který měl v hrsti tolik politiků, byl zlikvidován na objednávku z vyšších míst.
Unikátní foto ze spisů Státní bezpečnosti: mafián a vekslák František Mrázek odjíždí ve svém zeleném žigulíku na obchodní schůzku. Bylo 18. května 1989.
Podle Tichého kriminalisté již dávno vědí, kdo za Mrázkovou vraždou stojí. Mají dokonce i jména, důkazy ale nejsou tak silné, aby s nimi mohli před soud. Mrázkova vražda před 20 lety tak zůstane navždy opředena tajemstvím. A Mrázkův slavný a obávaný archiv? Skončil neznámo kde. Podle vyšetřovatele je možné, že už není pohromadě, ale jeho střípky mají v držení různí lidé.
Místo činu: Novodvorská
|
