Bagry se zakously do zdí a objekty mizejí rychlostí zvuku. Přitom byl nevelký pozemek, který teď čeká nejspíš na nové kanceláře nebo byty, místem, který dotvářel atmosféru starých Strašnic. Bylo to neměnné prostředí, stejně jisté, jako že ráno vychází slunce a večer zase zapadá.
Po roce 1989 ožily prostory směrem do křižovatky malými obchůdky, roky tady byla oblíbená prodejna drůbeže a také bufet s grilovanými kuřaty. Také hojně navštěvovaný pizza bufet. Při čekání na tramvaj se odtud linula vůně a kdekterý z čekajících nakonec neodolal a koupil si něco na zub i na cestu. Orientačním bodem býval komín malé továrny, později prodejny všeho možného, včetně nábytku a také autodílny. Typické autoservisácké prostředí sem přitáhlo například i tvůrce Kriminálky Anděl a dalších filmů.
Desítky let neměnné siluety staveb se teď poroučejí k zemi.
PRAHA? AHA!
