Mloky, kteří přežili válku o své maso, ukáže pražská zoo v nové budově

Tak dlouho je lovili Číňané pro jejich maso, až se z velemloků stal kriticky ohrožený druh. Kolik jich ještě ve volné přírodě žije? To už nikdo nedokáže odhadnout. "Početnost velemloků od 60. let minulého století naprosto dramaticky poklesla. Byl to hodně prodávaný druh na trhu, považovaný za pochoutku, a klesal až do té doby, dokud nezačal být i v Číně chráněný. Ani ti místní lovci už nevědí, kde velemloka vlastně hledat. V současné době přežívají v přírodě jen na několika místech," říká pro Metro.cz Petr Velenský, kurátor expozice plazů v pražské zoo, která tyto úchvatné obojživelníky veřejnosti představí příští víkend.

Jak jsou velemloci rozšíření v dalších zoo?
Velemloci jsou po Evropě roztroušeni. Jsou dlouhověcí a některá zvířata žijí v evropských ZOO už od 70. let. S tím jsme počítali a když jsme přišli s projektem velemlokária, tak jsme oslovili tyto zahrady s tím, jestli by s námi nechtěly do toho projektu jít a velemloka nám neposkytly. A to se podařilo.

Kolik jich vlastně v novém velemlokáriu bude?
V pavilonu tři dospělí a asi 17 mláďat. Pavilon má pět expozic, ještě záložní nádrže v laborátorní části zázemí.

Budou s nimi žít ještě další druhy?
Velemloci jsou samotáři, nesnášenliví dravci, takže žít s velemloky nemůže nikdo. Dokonce i dospělí velemloci musí být v nádrži sami. V pavilonu jsou ještě dvě doprovodné expozice, které ukazují vzácné druhy želv a nedávno objeveného velmi jedovatého hada, chřestýšovce mangšanckého.

Co velemloci žerou?
Vše, co spadne do vody. Loví ryby, raky, obojživelníky. Jejich lovecká technika je velmi zajímavá, protože dokáží vytvořit podtlak, mají velikou tlamu a roztažný krk, takže bleskově vcucnou živočicha, který plave kolem. Velemlok tak jen polkne a má vystaráno.

A jak se množí v zajetí? Dají si říct?                                                                Spíše je to vzácnost. V Číně existují farmy na mloky - protože oni se nikdy nevzdali myšlenky konzumace mločího masa – ale ty neprodukují mloky normálním způsobem, ale jsou k množení podněcováni hormonálně. My máme obavy, že tímto sice velemloka rozmnožíte, ale ne tak cenného.

Velemloci inspirovali Čapka, ten zase pražskou zoo Nový pavilon má být poctou spisovateli Karlu Čapkovi, kterého velemloci inspirovali k sepsání Války s mloky. Jde o největší žijící ocasaté obojživelníky na světě (dosahují délky až 1,5 metru), v novém pavilonu budou tři dospělí a 17 mláďat. Nový pavilon nebude zevnějšku nijak výrazný. Bude se jednat o objekt zčásti zapuštěný pod úroveň terénu a navíc překrytý zemí, takže návštěvník bude vstupovat do jakéhosi zatravněného pahorku. Stavba pavilonu začala v létě 2012, stát má asi 15 milionů korun.