Dům ve tvaru motýla se zázemím pro cyklisty i majitele elektromobilů, zelené stěny, které pomáhají dýchat, ale i malé domečky pro hmyz. To nabízí nově rostoucí budovy v Praze s ekologickou certifikací, které se umí vyrovnávat i s extrémy klimatu. Vodu z lokálních přívalových dešťů shromažďují do nádrží na užitkovou vodu a při velkých vedrech lépe ochlazují interiéry i okolí díky rostlinám.
Asi jste si všimli lián pnoucích se ve skleněné fasádě budov na konci magistrály směrem na Brno.
„Pokud je stěna správně navržená, tak ji můžete v létě otevřít a přirozeným vztlakem vzduchu provětrat. Rostliny dobře slouží v letním období k ochlazení proudícího vzduchu a ke stínění. V zimě listy opadají, a nebrání tak přístupu světla. Takové fasády fungují jako energetická stěna a pomáhají udržet vnitřní klima,“ vysvětluje Lenka Matějíčková ze společnosti Arcadis, která zpracovává ekologické certifikace budov.
Výjimkou nejsou ani vnitřní zelené stěny, na které narazíte například v Jindřišské 16. Příjemně působí i stromy v atriu Nile House na Rohanském ostrově. S ovocnými stromy zase počítá projekt Kavčí Hory, kde si budete moct utrhnout třeba mišpule.
Hmyzí hotely
Dalším prvkem jsou hmyzí hotely. Všimnout domečků pro broučky ve tvaru žaludu a budek pro ptáčky si můžete okolo budovy Crystal u stanice Želivského. Jsou navrženy přesně pro druhy, které se v lokalitě vyskytují. Hmyzí hotel je postaven také u průmyslové haly Prologis v Jenči. Podobné plánuje i Butterfly, dům o půdorysu motýla a se zelenou fasádou v Karlíně.
Dřevo, nebo hliník?Analýza životního cyklu budovy umí vypočítat, jaký dopad má stavba na životní prostředí včetně výroby a dovozu materiálu, výstavby, užívání a následně konečné demolice. Například v Německu při porovnání dřevěné a hliníkové fasády vyšla překvapivě lépe hliníková. Ukázalo se totiž, že kovové skoby pro upevnění dřevěných profilů jsou tak náročné na zdroje a výrobu, že hliníková měla celkově nižší uhlíkovou stopu. Proto se majitel rozhodl pro hliník. |
V dnešní době se budovy u nás staví už na velmi vysoké úrovni.
„Stačí jen vypracovat rozsáhlou požadovanou dokumentaci a dostanete se na základní úroveň mezinárodních certifikačních systémů,“ dodává Matějíčková.
Samozřejmě mezi úrovněmi jsou velké rozdíly. U nás se certifikuje podle amerického systému LEED, britského BREEAM a podle českého SBToolCZ.
Ten ale není v zahraničí příliš známý, proto se mezi developery moc neuchytil. Lze certifikovat nejen nové budovy, ale i přestavby, samostatná patra nebo i celé čtvrtě. Certifikace se k nám dostávají díky nadnárodním společnostem, které je mají ve svém plánu udržitelného rozvoje. Jedná se například o společnosti Ikea, Penta, Prologis, Panattoni, a mnoho dalších.
U obytných rezidenčních projektů jsou certifikace zatím v pozadí. „Uživateli je jedno, zda má nebo nemá nějakou certifikaci. Řeší spotřebu, hezkou lokalitu. Developer to ale v tomto případě nedělá jen kvůli reklamě, ale protože cítí zodpovědnost vůči životnímu prostředí,“ vysvětluje Matějíčková. U nás se připravují projekty Horizon Holdingu, Skansky a PSJ.
Ekologický štítek mohou získat nejen nové budovy, ale i přestavby, samostatná patra nebo i čtvrtě. Certifikace se k nám dostávají díky nadnárodním společnostem, které je mají ve svém plánu udržitelného rozvoje.
Šedá nebo dešťová voda
Pokud investoři chtějí investovat do obnovitelných zdrojů energie, musí počítat s dlouhou dobou návratnosti a pro většinu z nich se tato investice bez dotací, které v hlavním městě téměř chybí, nevyplatí. „Certifikace ale přinesly úsporné zařizovací předměty na vodu,“ doplňuje Matějíčková.
Inspirace v EvropěHafenCity v Hamburku je celé navržené a postavené jako zelená čtvrť s aktivní spoluprací města. V Bruselu se standardně používá pro doladění návrhu budov energetický simulační model či využití obnovitelných zdrojů energie. Budovy se ale necertifikují. Nizozemská továrna Nike Wings uplatňuje mnoho ekologických prvků – pásy zeleně nad okny, použití starých materiálů z bot do podlah, fotovoltaiku, větrné elektrárny a další. |
Kromě úspory při splachování toalet se používají dvoulitrové vodovodní baterie nahrazující původní s průtokem 10 až 25 litry vody za minutu. „U kohoutku není vhodný omezovač průtoku vody, ale perlátor, který vypadá jako malá sprcha a vodu provzdušní. V kuchyňkách omezení průtoku není logické, například při napouštění vody do konvice,“ přiznává.
V některých budovách se toalety splachují užitkovou vodou, buď takzvanou šedou, tedy upravenou vodou posbíranou z umyvadel a sprch, nebo vodou dešťovou. Zásobník na dešťovou vodu na splachování a zalévání rostlin má například Florentinum na Florenci. Na nejvyšší úroveň certifikace cílí i nově plánovaná budova Masaryčky, která bude postavena na zdevastované ploše brownfieldu a splní po energetické i komfortní stránce ty nejvyšší standardy.
„Ekologické certifikace fungují hlavně motivačním způsobem, ukazují detailní návod nejen na úspory energií či vody, ale i na kvalitní vnitřní prostředí, které má velký vliv na spokojenost zaměstnanců. Ta je ve výsledku daleko důležitější než všechny úspory na energiích,“ připomíná Matějíčková.
Ale vlastní provoz budovy je nakonec to nejdůležitější. „Pokud bude promyšlený projekt i výstavba, ale nikdo nebude budovu řádně provozovat, byl by celý certifikační proces zbytečný,“ uzavírá.
