Když na mě na začátku prohlídky Zábavního parku DinoLive Praha promluvil strom a začal vyprávět o nutnosti nesahat na exponáty a uklízet po sobě odpadky, kroutil jsem hlavou. Můj první dojem ale bohatě vyrovnal patrně největší tyranosaurus rex, jakého jsem, nepočítám-li filmové plátno, v životě viděl. U vchodu na sebe pořvávají s kolegou spinosaurem. Oba mají na délku něco přes deset metrů a na výšku kolem šesti. Právě velikost a pohyblivost exponátů jsou to, co z dočasného dinosauřího parku, který pořadatelé zavřou koncem září, uchvátí a pobaví nejvíce.
Jurský svět po česku
Sáhnout si na triceratopsa, vlézt a nechat se vyfotit v tlamě fotosaura, ponořit se do virtuální reality, kdy Zemi obývali vyhynulí plazi. Anebo se vyfotit v dinosauřím vejci či zažít pravý druhohorní hurikán. Dinosauří expozice a parky nejsou v tuzemsku nic nového. Zážitek téměř jako z filmového Jurského parku si lze odnést například z návštěvy Národního muzea v Praze či muzea Dinosaurium v Tuchoměřicích – v obci na západ od hlavního města. DinoLive Praha ale snese svým stylem srovnání především s takzvanými DinoParky. Ty se nacházejí v Liberci, v Plzni, Vyškově, Ostravě a také v hlavním městě. Posledně jmenovaný park se přitom od Džbánu, kde DinoLive probíhá, nachází ani ne půl hodinky autem. Právě s ním budou nejspíš návštěvníci srovnávat nejčastěji.
Na výlet do druhohor
Ať už s dětmi navštívíte expozici na Džbánu, či se vydáte na střechu pražského obchodního centra Galerie Harfa, kde se nachází zmiňovaný DinoPark, odnesete si nejspíš fajn zážitek. Pokud ale budu já osobně srovnávat, vychází mi z této dvojice o fous lépe prvně jmenovaná výstava. Předně mě na výstavě baví rozmáchlé měřítko, kterého se logicky na střeše obchoďáku nedá dosáhnout. Už samotná dinosauří stezka měří asi kilometr a čtvrt, vede lesem a místo ruchu velkoměsta zde návštěvníci poslouchají zvuky z repráků, poschovávaných v keřích – buďto vyloženě zvuky divoké přírody, nebo dramatickou hudbu. Na tu dochází v momentech, kdy se návštěvníci koukají na dinosaury, kteří spolu například bojují či konzumují jiného dinosaura.
Pak tu máme samotné exponáty. Těch je kolem sedmdesáti, většina se poměrně sofistikovaně hýbe, a například apatosaura, stegosaura, mamenchisaura, ankylosaura i zmiňovaného tyranosaura můžete pozorovat v životních velikostech. A to se bavíme o pořádných maccích, kteří mají někteří na délku skoro dvacet metrů. Naproti tomu v DinoParcích, a zejména v tom pražském, se na velikost exponátů zase tolik nehraje. Dinosauři jsou opravdu obři. A třeba takového triceratopsa, který byl za dávných časů vysoký tři metry a na délku měřili asi osm metrů, nenajdete, alespoň myslím, v životní velikosti v tuzemsku vůbec nikde.
Nutno podotknout, že DinoPark jasně vede, co se týká výše vstupného. V Galerii Harfa zaplatí dospělý návštěvník za lístek 270 korun, dítě od tří do patnácti let je za 230 korun a rodinná vstupenka je za 790 korun. V případě Dinoline Praha stojí dospělá vstupenka 350 korun, za dítě ve výše zmiňované věkové kategorii dáte 250 korun a rodinné vstupné činí bez deseti korun tisícovku. Nutno ovšem podotknout, že se vstupy na expozici v Praze 6 dají sehnat levněji na webech typu Slevomat.
Čůrání a trus
Inspirace DinoParky je ovšem na Džbánu zjevná. Velmi často se totiž u druhohorních velikánů objevují kromě vajíček či potravy v podobě jiných, menších dinosaurů také velké hromady exkrementů. O tom, že toho druhohorní plazi vylučovali z těla opravdu hodně, svědčí na střeše Harfy již řadu let nejen polystyrenová hnědá hromada, ale také vodní prvek zabudovaný v místním Triceratopsovi. Pokud kolem něj projdete, tenhle oblíbený obr žijící v období pozdní svrchní křídy na západě Severní Ameriky vypustí, jak se lidově říká, svou nádrž. Díky důmyslnému zařízení to zkrátka vypadá, že zrovna močí.
Koupaliště Džbán
|