Na jedné věži je ukrytá koruna, z druhé shlíží čarodějnice. Karlův most je plný detailů, které často neznají ani místní. Právě tyto často přehlížené architektonické perly inspirovaly českou spisovatelku, překladatelku a milovnici historie Petru Kubaškovou. Chrliče, domovní znamení a další objekty nechala ožít v knižní trilogii o čarodějkách z Malé strany.
Tři věže a čarodějnice
„Je to už mnoho let, co jsem v městské knihovně narazila na knihu, ve které se psalo o rozličných tajuplnostech hlavního města. Na název ani autora si už nevzpomenu,“ vypráví Kubašková. „Mimo jiné jsem se v ní dočetla také o trojici chrličů v podobě čarodějnic, jejichž spojnice tvoří pozoruhodně pravidelný trojúhelník. Stanoviště první čarodějnice bylo tuším na Staroměstské radnici, druhá by se měla nacházet na Katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. No a třetí na mě jednoho dne rozevřela kamenná ústa právě nad vrcholem lomeného oblouku, jenž se klene mezi dvěma malostranskými mosteckými věžemi,“ popisuje Kubašková.
Tři chrliče v podobě čarodějnice na různých místech historické Prahy společně svírají trojúhelník.
Vstup na Karlův most z Křížovnického náměstí stráží Staroměstská mostecká věž, která ukrývá repliku svatováclavské koruny. Na opačném břehu, směrem z Malostranského náměstí, pak najdete Malostranskou mosteckou věž, která je unikátní tím, že ji tvoří dvojice různě vysokých věží. „Nižší a starší věž je románská a zbyla tu po Juditině mostě, který vzala voda. Karel IV. nechal zbudovat most nový, ten už naštěstí voda nevzala a Jiří z Poděbrad k němu přistavěl právě vyšší malostranskou věž. Až budete z Karlova mostu procházet bránou na Malou Stranu, zastavte se pod lomeným obloukem, čarodějnice nad vámi rozšklebí ústa,“ upřesňuje Kubašková.
Historické chrliče v Praze
Při procházkách historickým centrem Prahy se málokdy díváme nahoru, přitom právě nad našimi hlavami se skrývají fascinující detaily z dob dávno minulých. Skvělým příkladem jsou bizarní kamenné bytosti, které dodnes stráží pražské památky.
„Chrliče na gotických kostelích měly za úkol odhánět od svatostánků nečisté síly, podle toho taky vypadaly, naháněly strach a často připomínaly těžko pojmenovatelné křížence různých tvorů,“ vysvětluje Kubašková. Nejen hlavní město je jich plné, kromě pomyslné ochrany plnily často také praktickou funkci odvodu vody ze střech.
„Čarodějnice v bráně na konci Karlova mostu je zcela jasně identifikovatelná. Druhý chrlič je jaksi zrcadlově z druhé strany brány, nedokážu však pojmenovat, co přesně má představovat, ale tak to u chrličů často bývá,“ říká Kubašková.
Děsivý čarodějný chrlič inspiroval spisovatelku Petru Kubaškovou.
Právě Malostranská mostecká věž a její okolí však nenabízejí pouze pohled na strašidelné maskarony a skryté symboly, ale i bohatou heraldickou výzdobu a jedinečné panorama. „Kromě čarodějnice najdete na bráně mezi dvěma věžemi také lucemburského a českého lva, moravskou orlici a znak Starého Města. Mimochodem doporučuji návštěvu Malostranské mostecké věže, vlastně i té Staroměstské, protože nabízejí takový výhled na Karlův most, jaký se rovná téměř výjevu z pohádky. Jestli budete mít štěstí a uslyšíte také zahraniční turisty vydechnout úžasem, možná pocítíte i opravdovou hrdost,“ říká Kubašková.
Z mostu do knih
Domovní znamení, sochy, chrliče a další architektonické perličky, které zdobí Prahu, zaujaly spisovatelku natolik, že je zasadila do trilogie Čarodějky malostranské. Jednou z nich je i ta z Karlova mostu. „Když jsem čarodějnici našla, pochopitelně jsem se pod ní zastavila a začala ji fotit. Pak uplynul nějaký ten rok a postupně se vyklubal nápad zasadit ji do příběhu. Vždyť kdo jiný by měl ohlašovat a taky možná hlídat vstup do zóny malostranských čarodějnic než tahle strašidelná dáma na koštěti, vznášející se trochu výhrůžně v bráně vedoucí na Malou Stranu?“ popisuje Kubašková.
Kamenný chrlič z Karlova mostu se dostal do knižní trilogie o čarodějkách z Malé Strany.
Zaujetí tímto často přehlíženým detailem spisovatelka v příbězích využila se vší parádou. „Přestože měl čarodějný chrlič v realitě spíš praktickou funkci jako dnešní okap, mně se krásně hodil jako kamenný avatar nejvyšší pražské čarodějnice, kterou jsem nemohla pojmenovat jinak než Valpurga. Jste-li čarodějka, musíte se jí poklonit ve chvíli, kdy procházíte přímo pod ní. Jakmile zapomenete, pěkně si to slíznete, jak ostatně na vlastní kůži poznala hrdinka mé knihy. Ne že by ji stihl nějaký krutý trest, malostranským čarodějkám se však určitě vyplatí Valpuržinu autoritu respektovat,“ přibližuje Kubašková.
Také dnes z vás může být pirát. Středomoří brázdí česká plachetnice, velí tu i spisovatelka |
V čarodějné knižní trilogii se kromě Malé Strany čtenáři vydají nejen do dalších částí hlavního města, ale také do Kutné Hory nebo do předpeklí v podzemí. Všude tam se objevují symboly, sochy nebo opomíjené domovní výzdoby, kolem kterých často procházíme bez zastavení. „Kladu si otázku, co vedlo tvůrce chrliče k této konkrétní podobě, každopádně mu velice děkuji, neboť autor tvořící knihu o pražských kouzelných bytostech, znameních, chrličích a strašidlech hladově skočí po všem, co po sobě architekti, sochaři, umělci a kameníci zanechali a co se mu v tu chvíli hodí do krámu – tedy pardon, do příběhu,“ uzavírá Kubašková.
Spisovatelka Petra Kubašková
|
