náhledy
Melantrichova Biblí česká (Praha, 1567) s cenzurním přípisem Antonína Koniáše.
Autor: Knihovna Národního muzea, Metro.cz
Sebastian Brant: Stultifera navis (Basilej, 1497). Prvotisk z Ototzkého knihovny Loď bláznů, ilustrovaná 118 dřevořezy atributovanými Albrechtu Dürerovi.
Autor: Knihovna Národního muzea (Ototzkého knihovna), Metro.cz
Renesanční památník Václava Haugvice z Biskupic z let 1625 – 1627. Koupeno od Dr. Otakara Kruliše-Randy ze Suchdola 21. 6. 1950.
Autor: Knihovna Národního muzea, Metro.cz
Officium blahoslavené Marye Panny za blahoslavenou smrt od sv. Bonaventury (Praha, 1653). Unikátní drobný tisk, který Václav Krolmus (1790–1861), vlastenecký katolický kněz, sběratel lidové slovesnosti, získal patrně při své kněžské praxi a poté daroval Národnímu muzeu. Tisk získal vskutku originálním způsobem, jak to dokládá jeho zápis v knize: „V kryptě otevřené Svatomášské na Praze v záři 1853 mrtvole odňal V. Krolmus“.
Autor: Knihovna Národního muzea, Metro.cz
Špalíček kramářských tisků Veroniky Alšové, jejího syna malíře Mikoláše Alše (1852–1913) a jeho příbuzného Josefa Váchala Josef Váchal písničky pravděpodobně v roce 1911 opravil, převázal do hnědé vepřovice a opatřil novým ručně psaným titulním listem se svým podpisem. Na předsádku vlepil své exlibris. Mikoláše Alše provázely kramářské písničky od dětství, protože je kupovala a zpívala jeho matka, a jedno ze svých nejznámějších děl Špalíček národních písní a říkadel (1906) nazval právě podle tohoto souboru světských a nábožných písní.
Autor: Knihovna Národního muzea, Metro.cz
Kniha hostů dnes již neexistujícího Šramotova mezinárodního restaurantu z let 1923–1950 zakoupená do Národního muzea r. 1974. Restaurant se nacházel v přízemí v domě č. p. 584, tzv. Šramotově paláci v Praze na Příkopě, a velkokavárna Lloyd, „největší, nejkrásnější a nejvzdušnější kavárna moderní Prahy“ nad ním ve dvou poschodích. Restaurant i kavárna byly zrušeny v 50. letech 20. století a přeměněny na bufet a restaurant Moskva.
Autor: Knihovna Národního muzea, Metro.cz