Nález Tutanchamonovy hrobky byl přelomovou událostí v dějinách egyptologie, říká archeolog

„Na výstavě Tutanchamon spolupracuji od jejího prvního uvedení v České republice v roce 2009 jako odborný poradce. Pod touto funkcí se skrývá celá řada činností spojených především s transformací výstavy do českého jazyka a její přípravou pro české publikum,“ vysvětluje pro deník Metro egyptolog Pavel Onderka.

Co nález Tutanchamonovy hrobky, která bude už za pár dní k vidění v pražských Letňanech, pro archeologii a celkově poznání kultury starověkého Egypta znamenal?
Nález Tutanchamonovy hrobky v roce 1922 byl bezesporu přelomovou událostí v dějinách egyptologie. Nikdy předtím, ani nikdy poté, nebyl objeven takto kompletní královský pohřeb s tolika drahocennými předměty, a především informacemi o egyptském uměleckém řemesle a královských pohřebních zvyklostech. Výzkum vedený Howardem Carterem, především jeho pečlivý způsob vedení dokumentace, nastavil standardy archeologické práce pro další generace vědců působících v Egyptě, ale i mimo něj. Objev hrobky také zvedl další vlnu egyptománie, která do slova a do písmene zachvátila celý svět. Navíc Egyptské království v roce 1922 získalo nezávislost na Velké Británii a mladý faraon se stal symbolem egyptského národního sebevědomí.

Jak významným králem Tutanchamon byl a proč o něm bylo do té doby málo zpráv?
Význam krále Tutanchamona ve staroegyptských dějinách je často podceňován. Skutečností je, že na trůn nastoupil velmi mladý, a zemi tak místo něj řídili vysocí státní úředníci. Tutanchamonovo jméno však stálo na královských dekretech z druhého roku jeho vlády, které udělaly poslední tečku za pokusem o náboženskou reformu Tutanchamonova otce, krále Achnatona. Bylo to právě během Tutanchamonovy vlády, kdy došlo k obnovení starých pořádků.

Popište nám, co na výstavu zapůjčuje Národní muzeum a jak to souvisí právě s ním?
Národní muzeum na výstavu zapůjčuje celkem deset exponátů objevených v Západních Thébách. Jako Západní Théby označujeme jednu z největších nekropolí starověkého světa, která se rozkládala naproti dnešnímu Luxoru a jejíž součástí je také světoznámé Údolí králů, kde byla objevena hrobka krále Tutanchamona. Polovina zapůjčovaných předmětů pochází z části thébské nekropole zvané Dér el-Medína, kde se v době Nové říše, asi 1543 až 1079 před naším letopočtem, nacházela vesnice řemeslníků odpovědných za stavbu hrobů egyptských panovníků v Údolí králů. Návštěvníci tak budou moci vidět mimo jiné skutečné nástroje, kterými byly budovány hrobky egyptských panovníků. Návštěvníky dále zcela jistě upoutá bohatě zdobená rakev pro dámu jménem Taikašet, která byla pohřbena v Západních Thébách – nedaleko Údolí králů – v době vlády 25. dynastie. Přesněji asi 747 až 664 před naším letopočtem.

Na jakých konkrétních projektech momentálně pracujete, ať už jde o vykopávky v Súdánu, nebo nějakou vědeckou činnost v muzeu?
Muzejní pracovníci se věnují celé škále úkolů – od péče o sbírky a jejich zpracování přes přípravu výstav nebo populárně-naučných a vědeckých publikací pro terénní výzkumy. Výzkumy národního muzea v Súdánu byly v důsledku probíhajícího vojenského konfliktu v zemi přerušeny a činnost expedice se primárně zaměřuje na zabezpečení archeologické lokality Wad Ben Naga a na pomoc našim spolupracovníkům v nouzi. Co se týká zpracování muzejních sbírek, aktuálně pracuji na zpracování dopisů, které ze své cesty do Egypta v letech 1845 a 1846 psal své žene kníže František Colloredo-Mansfeld, a předmětů, které ze své cesty přivezl do Čech.