Námět na vycházku. Malíř Rittstein má na Kampě Dvě klády. A Nohy na stole.

Po retrospektivních výstavách v Jízdárně Pražského hradu a v Českém Krumlově, jež proběhly v předchozích letech, představuje Michael Rittstein třetí výběr ze svého malířského díla. Tentokrát s důrazem na stěžejní práce ze soukromých sbírek v kombinaci s rozsáhlým souborem obrazů z posledních dvou let.

„Většina děl si zde odbývá výstavní premiéru, některá z nich se do Čech vrátila po desítkách let ze zahraničních kolekcí. Výstava končí příští neděli,“ říká kurátor výstavy Petr Mach. Deník Metro nasbíral od Rittsteina postřehy k vybraným vystavovaným dílům.

Nohy na stole – akryl, plátno
„Vstupuji domů se špinavými botami, to jak z ateliéru, tak zvenku. Při malování tohoto obrazu jsem si představil situaci, kdy muž je oceněn za svou práci tím, že jeho unavené nohy mohou spočinout při jídle až na stole. Jedná se zároveň o určitou parafrázi na zemědělství,“ říká pro deník Metro Rittstein.

Virtuos – akryl, plátno
„Všechno z mého okolí se vždycky dostane do mých obrazů. Tak se tam dostal i tenhle ježek, který prošel okolo ateliéru. V té době, kdy vznikal, zemřel americký zpěvák a skladatel Jerry Lee Lewis, tak jsem jako poctu namaloval ježka, který hraje jeho způsobem – což bylo nohou – na klavír,“ popisuje umělec.

Tlustý malíř – akryl, plátno
„Mám jednoho obdivovatele tady na vsi, který se chodí dívat na mé obrazy – ještě na mokré – a sleduje techniku malby. A vzhledem k tomu, že je při těle, napadlo mě, co kdyby se náhodou převážil a spadl do barvy. Každý si může domyslet. Já mu říkal, ať se nenaklání, a on do toho padl,“ líčí malíř.

Tatramatka – olej, plátno
„Možná že mladším lidem to nic neřekne, ale pamětníci si vzpomenou na legendární pračku, která se vyznačovala prudkými pohyby a byla snad v každé domácnosti. Na obraze jsou dva lidé, které v prázdné místnosti zmáhá tento neposedný přístroj,“ doplňuje emeritní profesor.

Těleso – akryl, plátno
„Kdykoli si vyjdu na procházku, obklopují mě pastviny, na kterých jsou krávy. Na obrazu je konkrétní skupina krav, jak seděla na louce v den, kdy padaly perseidy, tak jsem si říkal, že ty krávy tam v podstatě budou sedět, i kdyby padal meteorit a cokoli jiného,“ usmívá se Rittstein.

Dvě klády – akryl, plátno
„Poslední dvě klády z lesa – kopec, na který se dívám, je dnes úplně holý. Protože stromy sežral kůrovec. Na obrazu jsou různé pohádkové i konkrétní bytosti, které zpracovávají tyto dva poslední kousky dřeva,“ dodává malíř Rittstein.

Cestou I – akryl, plátno
„Dílo Cestou I jsou mé vzpomínky z návštěvy jihoamerického Peru, kde jsem strávil nějaký čas na náhorní plošině a nechal jsem si vyprávět jak o historii Inků, tak o současnosti. Byl jsem ve městě Cuzco. Proto jsem se pokusil dát tyto věci dohromady na jeden obraz. Jsou tam jak odkazy na starou inckou kulturu, tak na současný život v Peru,“ vzpomíná umělec.

MICHAEL RITTSTEIN Umělec svým osobitým dílem ovlivnil následující generace malířů. Na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl jmenován profesorem, vedl Rittstein sedmnáct let jeden z ateliérů. Poslední léta pracuje Rittstein především ve svém venkovském ateliéru v Brnířově na Domažlicku, což výrazně ovlivňuje námětový rejstřík jeho maleb. Vedle zemědělců, táborníků a malíře s kocourem vstupují do obrazů zvířata z nejbližšího okolí. Člověk jako animální monstrum v různých metamorfózách zůstává námětem jeho obrazů s lokálními asociacemi. Ty jsou těžištěm aktuální výstavy. JAR