O tom, jak se mění role jedné z nejvýznamnějších kulturních institucí v zemi, mluví její ředitel Tomáš Foltýn.
Když se řekne Národní knihovna, většina lidí si představí regály plné knih. Co všechno ale ve skutečnosti děláte a co by veřejnost možná vůbec nečekala?
Naše činnost je velmi široká. Základním posláním je uchovávat kulturní dědictví pro budoucí generace, a to teď nejen v podobě knih, ale i digitálního obsahu. Jsme také špičkovou výzkumnou organizací a metodickým centrem českého knihovnictví. Málokdo třeba ví, že už od přelomu tisíciletí systematicky archivujeme český internet s doménou .cz. Momentálně jde o více než 730 terabajtů dat.
Návštěva Národní knihovny Klementinum u příležitosti představení spolupráce Národní knihovny a Google Arts & Culture. Na snímku ředitel Tomáš Foltýn. (2024)
Spravujete miliony dokumentů včetně vzácných rukopisů a starých tisků. Jak probíhá jejich digitalizace a proč je důležité převádět staleté dokumenty do digitální podoby?
Digitalizace je mnohem víc než samotné skenování. Zahrnuje přípravu dokumentů, tvorbu metadat, ukládání dat i jejich zpřístupnění. Samotné snímkování představuje asi pětinu celého procesu. Národní knihovna má jedno z největších digitalizačních center ve střední Evropě. Největším přínosem digitalizace je možnost zpřístupnit naše kulturní dědictví lidem po celém světě bez geografických omezení.
Od běžné řidičky k ikoně pražských historických tramvají. Karolína Hubková slaví 13 let |
Setkal jste se při své práci s dokumentem nebo rukopisem, který vás osobně opravdu fascinoval? Máte svůj „poklad“ Národní knihovny?
Ano, takových dokumentů je mnoho. Fascinují mě staré rukopisy i propojená digitální data. V poslední době mě zaujal projekt mapování papyrových dokumentů z 2. až 8. století, na kterém spolupracujeme s předními světovými univerzitami. Stejně silné jsou ale i samizdaty spojené s Chartou 77, které nesou podpisy osobností jako Václav Havel, Ludvík Vaculík nebo Jan Patočka. Každý z těchto souborů je svým způsobem pokladem.
Žijeme v době umělé inteligence, tedy AI a internetu. Mění nové technologie způsob, jakým lidé hledají informace nebo jak Národní knihovna funguje? Vidíte v AI příležitost, nebo riziko?
Umělá inteligence zásadně mění způsob práce i vyhledávání informací. V knihovnách pomáhá při zpracování dat, zpřístupňování digitálního obsahu i analýzách. Naším hlavním úkolem ale zůstává poskytovat ověřené a spolehlivé informace. AI je velkou příležitostí, zároveň je však nutné znát její legislativní, filozofická i praktická rizika a systematicky se v této oblasti vzdělávat.
Tomáš Foltýn v Klementinu
Národní knihovna se nově zapojila do platformy Mattoni 1873 Icons. Co si od této spolupráce slibujete?
Spolupráce se společností Mattoni 1873 je přirozená, protože obě značky představují významnou součást českého kulturního dědictví. Chceme společně propagovat českou kulturu doma i v zahraničí, připomínat významná výročí a využívat digitální obsah k představování osobností a míst spojených s Karlovarskem.
Součástí spolupráce má být i větší zapojení vysokoškolských studentů. Jak si to představujete?
Chceme vytvářet moderní virtuální výstavy a prezentace využívající digitální obsah. Práce s digitálními daty je mladé generaci blízká a obor digital humanities propojuje paměťové instituce, univerzity i studenty. Výsledkem mohou být projekty, které zpřístupní kulturní dědictví širšímu publiku.
Inspirace pro Prahu? Třeba Katar a Lotyšsko, říká nový ředitel největší české knihovny |
Kdybyste mohl čtenáře deníku Metro pozvat do Národní knihovny jen na jednu jedinou věc nebo zážitek, co byste jim doporučil?
Nezval bych je jen na jednu konkrétní věc. Přál bych si, aby se Národní knihovna stala místem, kam se lidé vracejí pravidelně – ať už hledají odpovědi na otázky, navštěvují výstavy, či objevují tisíce digitalizovaných dokumentů. Skvělým začátkem může být i on-line prohlídka Kodexu vyšehradského, jednoho z nejcennějších rukopisů uložených v Národní knihovně.
5 věcí, které jste možná nevěděli o Národní knihovně
|
