Kde v metru najdete nejdelší eskalátory, kdy otevřou trasu D a proč nejezdíme na stanici Hakenova? I to se dozvíte v následujícím výčtu zajímavostí.
1. O metru se mluvilo už na konci 19. století
Myšlenka vybudovat v Praze podzemní dráhu není zdaleka tak nová, jak by se mohlo zdát. První návrhy vznikly už v roce 1898. Počítaly se dvěma trasami – jedna měla spojit Karlín s Podolím přes centrum města, druhá Malou Stranu s Vinohrady. Na realizaci ale tehdy nedošlo.
Projekt vestibulu stanice Na Můstku (Můstek) z roku 1941
Konkrétnější podobu získal projekt až v roce 1926. Tehdejší návrhy byly překvapivě podobné dnešní síti. Samotná stavba začala 6. ledna 1966 a Praha se zařadila mezi světové metropole s metrem jako čtyřiačtyřicáté město na světě.
Pražský autobusák, který zmizel z mapy. Pankrác nahradily kanceláře a metro zůstalo |
První úsek trasy C z Kačerova na tehdejší Sokolovskou byl slavnostně otevřen 9. května 1974. Pásku přestřihl tehdejší prezident Gustáv Husák a první souprava byla určena pouze pro pozvané hosty. O den později už metro začalo sloužit veřejnosti.
2. První jízda stála korunu
Když se metro otevřelo, cestující platili jednu korunu. Ve vstupních halách byly turnikety na mince a zaměstnanci nosili typické hnědé uniformy.
Dozorčí na stanici Můstek
Po kolejích tehdy jezdily soupravy Ečs vyráběné v Mytišči u Moskvy přímo pro Prahu. Zpočátku měly tři vozy, v roce 1975 přibyl čtvrtý a o čtyři roky později pátý.
Přestože byly vozy už při svém vzniku technicky zastaralé, vydržely v provozu až do devadesátých let. Část z nich se dochovala – jeden vůz je vystaven v Muzeu MHD ve Střešovicích a historická souprava se při výročích občas vrací na trasu C.
Gustáv Husák měl smysl pro humor. Husákovo ticho ho nepobuřovalo, vzpomíná funkcionář |
3. Tři linky nestačí, na cestě je čtvrtá
Po otevření céčka následovalo rychlé rozšiřování sítě. V roce 1978 začala vozit cestující linka A a vznikla první přestupní stanice Muzeum. O sedm let později přibyla linka B.
Bourání Domu maďarské kultury, který ustoupil stanici Můstek, 1974
Všechny tři trasy se postupně prodlužovaly až do dnešní podoby – áčko do Nemocnice Motol a Depa Hostivař, béčko na Zličín a Černý Most, céčko do Letňan i na Háje.
Metro D nemění jen podzemí. Na povrchu vyrostou nové čtvrti a vykoukne i dinosaurus |
Dalším velkým krokem bude výstavba linky D. Ta spojí Náměstí Míru s Písnicí a jako první v Praze bude plně automatická, tedy bez strojvedoucích. Podle současných plánů by měla začít vozit cestující nejdříve v roce 2029.
4. Stanice měly kdysi úplně jiná jména
Po otevření metra nesla řada stanic názvy odrážející tehdejší politickou dobu. Chodov se jmenoval Budovatelů, Háje byly Kosmonautů, Opatov nesl název Družby a Roztyly připomínaly Primátora Vacka.
Několik domů muselo ustoupit i stanici Hradčanská
Po sametové revoluci přišlo rozsáhlé přejmenování. Z Gottwaldovy se stal Vyšehrad, z Leninovy Dejvická, z Fučíkovy Nádraží Holešovice a z Moskevské dnešní Anděl.
Změnily se i některé stanice, které tehdy ještě ani nebyly dokončené. Například dnešní Invalidovna měla původně nést jméno Hakenova a Kobylisy se měly jmenovat Rudé armády.
Kolik času ročně promrháte na eskalátorech v pražském metru? Výsledek vás překvapí |
5. Pod zemí se skrývá galerie
Pražské metro není jen dopravní stavbou, ale také jedním z největších veřejných uměleckých prostorů v Česku.
Objev středověkého mostu u stanice Můstek, 1976
Ikonické hliníkové obklady na trase A navrhl architekt Jaroslav Otruba. Každá stanice dostala vlastní barevnost podle okolí – Hradčanská zlatou připomínající Pražský hrad, Malostranská zelenou odkazující na zahrady pod Hradem a Muzeum hnědou symbolizující někdejší městské hradby.
Špičatý výdech z metra na náměstí Jiřího z Poděbrad budí rozpaky. Ptákům ale neublíží |
Ve vestibulu stanice Můstek je dodnes zachovaný skutečný středověký můstek, podle kterého místo získalo své jméno. Na Malostranské jsou kopie Braunových soch a Invalidovnu zdobí známá vitráž Sport připomínající neuskutečněnou olympiádu, o kterou Praha usilovala.
Výstavba stanice Můstek
6. Existuje tajná stanice metra?
Jedna z nejznámějších pražských legend se váže ke Klárovu. Za nenápadnými železnými vraty nedaleko Strakovy akademie se ukrývá podzemní objekt K-111.
Za 14 let už 1 600 fotek a 650 tisíc korun. Jak dostat svůj snímek do Metra? |
Podle rozšířených pověstí mělo jít o nikdy nedokončenou stanici takzvaného stalinského metra. Oficiální vysvětlení je jiné. Objekt je součástí Ochranného systému metra a vznikl jako vládní kryt, který může v krizových situacích sloužit také civilnímu obyvatelstvu.
Slavnostní zahájení provozu na trase I A, stanice Leninova (Dejvická)
Co se za vraty skutečně nachází a zda zde někdy měla vzniknout stanice metra, zůstává dodnes předmětem spekulací.
Metro je plné rekordů
|
