Plavidlo kotví jen pár desítek metrů po proudu pod kotevním stáním u nábřeží Edvarda Beneše. Speciální je nejen jeho úloha, ale i pravidla. Zákazníci, kteří do kajuty vchází zaplatit natankování pohonných hmot, se totiž musí zout. To se týká ale i návštěv z Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC), které plavidlo provozuje. Pravidlo o čisté kanceláři tu platí už dlouhé roky.
K zákazníkům může přijet
Tankovačka plní řadu funkcí. Jak přezdívka napovídá, slouží například jako plovoucí čerpací stanice. Litr nafty tu vyjde na 25 korun bez daně. Vedle doplňování paliva ale zajišťuje i zásobování lodí všeho druhu pitnou vodou, odběr odpadních vod, zaolejovaných vod a dalších odpadů. Mimochodem, loď se i sama může vydat k zákazníkům, pro které je jednodušší či výhodnější, aby za manipulační poplatek přijela k nim. Některá pražská plavidla navíc vlastního pohybu nejsou schopná. Servisní loď proto pravidelně pluje například k hausbótu městské policie. Tankovačka někdy navštěvuje i Rašínovo nábřeží, kde pro změnu obslouží linkovou Odru či historické parníky.
Z kormidelny servisní lodi je pěkný výhled. Z nejdůležitějšího plavidla v Praze je vidět i Pražský hrad.
Aby servisní plavidlo mohlo samo plout, je ke speciálně upravenému nákladnímu člunu trvale přidělen tlačný remorkér TR 567, tedy nejnovější z celé série těchto klasických českých remorkérů. Ty se využívaly zejména k přepravě uhlí do elektrárny Chvaletice. K těmto lodím se váže i jedna perlička. Jsou totiž poháněny dvojicí motorů ČKD 6L 150. Koncepčně stejné lodní motory se používaly i na dráze pro pohon motorových vozů M 262, které si díky nim vysloužily přezdívku Loďák. Ale zpět na vodu!
Bezpečnost na prvním místě
Tankovací loď potřebuje pohon nejen kvůli zákazníkům. Když sama čerpá do zásobníku palivo, musí vplout do plavební komory u Štvanice. Teprve když je uzavřená v komoře, může začít čerpat z cisterny ze břehu naftu. Důvod je prostý. Jde o bezpečnost. Na tu Ředitelství vodních cest ČR dbá předpisově.
Servisní loď může za zákazníky i sama přijet. Na snímku Filipa Houdka obsluhuje parník Vltava a osobní loď Odru.
VltavaSeriál o pražských lodích vzniká ve spolupráci s instagramovým profilem Příběhy z vltavských lodí. |
Labutí píseň
Až příště bílo-modrou serviní loď na Vltavě spatříte, pořádně si ji prohlédněte. Bude to možná naposled, kdy ji uvidíte. Současná Tankovačka pěje svou labutí píseň. Plavidlo je totiž po více jak čtvrt století provozu na konci životnosti a jeho modernizace není kvůli zastaralé konstrukci a předpisům Evropské unie možná. ŘVC ale Vltavě zajistila náhradu.
Nová zásobovací loď už vzniká v loděnici Aalst v Nizozemsku. Její stavba vyjde asi na 3,3 milionu eur (cca 81,5 mil. korun), ŘVC si přitom může dle smlouvy přiobjednat další dvě podobná, o trochu menší plavidla pro Slapy a Orlík. Nová moderní loď umožní i zásobování malých plavidel benzinem. Tuto službu současná Tankovačka neposkytuje. Nové plavidlo má mít dvojité dno a další zabezpečení pro přepravu nebezpečných věcí. Pokud vše půjde dobře, připluje do Prahy letos na podzim.
Strážce streamu
