„Doufáme, že najdeme včas dostatek podporovatelů, co naší práci fandí, ať příště nemusíme do telefonu lidem říkat, že tu krvácející labuť na mostě holt jet zachránit nemůžeme,“ uvádí Kateřina, zvířecí záchranářka specializující se na volně žijící živočichy v Praze. Pražská zvířecí záchranka provozovaná Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) pomáhá na území metropole už mnoho let. Nyní jsou to však sami záchranáři, kteří prosí o pomoc.
„Bez automobilu pomáhat samozřejmě nejde. A současná octavia rychle dosluhuje. Protože na nákup nového peníze nejsou, vyhlásili jsme sbírku na jednom z crowdfundingových webů. V současnosti už více než pět set dárců poslalo peníze na půlku auta,“ svěřil deníku Metro Petr Stýblo z ČSOP.
Tisícovka zachráněných
Posláním zvířecí záchranky, respektive jejích zaměstnanců, je dostat zraněné zvíře co nejrychleji od nálezce do záchranné stanice či k veterináři. A pak samozřejmě radit lidem, kteří přišli do kontaktu s divokým zvířetem a nejsou si jistí, zda a jaká pomoc je potřebná. Počet zvířat, kterým letos pomohla, překročí tisícovku, počet telefonátů se blíží čtyřem tisícům.
„V této době jsou nejčastějšími pacienty holubi a ježci, ale ani o kuriozity není nouze,“ dodává Stýblo. Během minulého týdne vyjížděla záchranářka Kateřina celkem k 25 zvířatům v nouzi. V sklepě speciální školy v Praze 4 například zachránila vysíleného netopýra, který se záhadně ocitl na dně skleněného džbánu a zřejmě v něm pobyl několik dní.
Provoz záchranky
|
„Své vyjednávací umění musela uplatnit u pána, který v čtvrteční podvečer nalezl na cyklostezce v Modřanech mladou užovku podplamatou. Nic jí nebylo, jen byla prochladlá. Zřejmě zbloudila cestou z Vltavy na zimoviště. Pan nálezce sice správně zavolal pohotovostní linku Pražské zvířecí záchranky 774 155 185, ale zároveň sdělil, že si užovku radši nechá a aby jí chuděrce nebyla zima, vypustí jí až na jaře,“ popisuje Stýblo a dodává, že zkušenou zvířecí záchranářku stálo několik telefonátů, než nálezci vysvětlila, co je to příroda a její zákony. „Jakož i naše zákony týkající se chráněných užovek. Nakonec naštěstí vyjednala předání užovky a ještě téhož večera ji vypustila do vhodnějšího prostředí se spoustou úkrytů k zimování,“ doplňuje Stýblo.
Vedou hlavně ježci
Řada telefonátů se týkala, jak bývá touhle dobou zvykem, ježků. Zde je to podle Stýbla vždy těžké rozhodování a neméně těžší komunikace. „Cílem je, aby se do záchranných stanic dostávali opravdu jen ti nejpotřebnější ježci – zranění, nemocní a na tuto dobu opravdu jen velmi, velmi malá mláďata. Proto lidem především radíme, aby ježkovi, o kterého mají starost, uzpůsobili prostředí v místě, kde nyní žije, tak aby neměl problém s přezimováním,“ líčí pro deník Metro Stýblo.
Na holuby jsou v Praze hodní Prostřednictvím záchranky se tak do stanice v minulém týdnu dostali jen dva ježci – západní a východní. Oba byli totiž nalezeni přes den, vysílení a v místech, kde žádná zeleň nebyla. „No a pak byly smutné případy několika ptáků po nárazech do skleněných staveb – přežil jen jediný špaček. Kdy už konečně v Praze někdo začne řešit skleněné pasti, kterých tu jsou desítky a umírají na nich tisíce ptáků? A pomoc jsme poskytovali i zraněným městským holubům. Naštěstí jak záchranná stanice hlavního města Prahy, tak spolek Holubi v nouzi těmto městským ptákům v Praze pomoc poskytují,“ krčí rameny Stýblo, podle kterého tomu tak v mnoha jiných městech nebývá.