Psal se rok 1904. České země byly součástí Rakouska-Uherska a Pražané se po městě vozili elektrickými tramvajemi. Přes Karlův most ale stále jezdila také koňka, kterou čekaly poslední měsíce provozu. O metru si mohli lidé nechat jen zdát. Přitom už o šest let dříve navrhl pražský obchodník Ladislav Rott vybudování podzemní dráhy. Neuspěl.
Zato na druhé straně Atlantiku právě slavnostně otevírali první newyorské metro. A jeho největší chloubou se stala stanice City Hall. Žádné obyčejné nástupiště, ale téměř podzemní palác.
New York chtěl ohromit svět
Na začátku 20. století představovalo metro pro New York obrovský technologický skok. První linka společnosti Interborough Rapid Transit spojovala City Hall se 145. ulicí a měla 28 stanic. Její provozovatelé lákali cestující sloganem „Z City Hall do Harlemu za 15 minut“.
Nový dopravní systém měl ukázat, že New York dokáže konkurovat evropským metropolím, jako byly Londýn nebo Paříž. A právě City Hall se stala jeho výkladní skříní.
Stanici navrhli architekti ze studia Heins & LaFarge. Jejím nejvýraznějším prvkem jsou klenuté stropy obložené keramickými dlaždicemi podle systému španělského stavitele Rafaela Guastavina. Podobné klenby lze obdivovat například na slavném newyorském nádraží Grand Central Terminal.
Pád pod metro nemusí skončit tragicky: DPP radí neztrácet hlavu a zalehnout do žlabu![]() |
Nechyběly ani mosazné lustry nebo světlíky s ametystově zbarveným sklem. Stanice tak připomínala spíše reprezentativní sál než místo, kde lidé čekají na vlak.
Otevření metra bylo pro Newyorčany mimořádnou událostí. Zájem veřejnosti byl obrovský. New York v říjnu 1904 získal dopravní systém, který měl zásadně proměnit fungování města. Jenže právě technický pokrok nakonec přispěl k zániku jeho nejkrásnější stanice.
Příliš krátká a zakřivená
City Hall měla jednu zásadní nevýhodu. Její nástupiště leží v ostrém oblouku. Zatímco původním pětivozovým soupravám to nevadilo, s postupným prodlužováním vlaků začala stanice ztrácet svůj význam.
Ve 40. letech už newyorské metro využívalo i desetivozové soupravy. Prodloužení nástupiště v tak výrazném oblouku by bylo technicky komplikované a nákladné. Navíc nedaleká stanice Brooklyn Bridge nabízela cestujícím lepší dopravní spojení.
OBRAZEM: Metro D mění Krč. Místo chátrajícího nádraží vznikne stanice nad rybníkem![]() |
A tak padlo rozhodnutí. Dne 31. prosince 1945 se stanice City Hall pro veřejnost uzavřela. Po pouhých 41 letech provozu.
Trochu jako Vyšehrad
Příběh newyorské stanice duchů má překvapivou paralelu v Praze. Zdejší secesní nádraží Vyšehrad vznikalo v letech 1904 až 1906, tedy prakticky ve stejné době jako newyorská City Hall. Také ono kdysi vítalo cestující, v současnosti kolem něj ale vlaky pouze projíždějí.
Na Vyšehradě přestaly spoje zastavovat v roce 1960. A podobně jako v New Yorku je také zde problémem zakřivení kolejí. Právě poloha v oblouku je jednou z překážek případného obnovení zastávky. Před pár lety se navíc začalo mluvit o tom, že ve zchátralé budově vzniknou mikrobyty i luxusní penthousy.
Vraťme se ale do New Yorku. Od uzavření stanice City Hall se mnohé změnilo. Původní pokladny i dřevěné lavice zmizely a některé světlíky jsou poškozené. To nejcennější ale zůstalo. Klenuté stropy, elegantní oblouky a historická výzdoba stále připomínají dobu, kdy mělo metro nejen přepravovat cestující, ale také ohromovat svou architekturou.
Jak se tam dostat?
Přestože City Hall není běžně přístupná, úplně zapomenutá nezůstala. New York Transit Museum pořádá příležitostné komentované prohlídky, při nichž mohou návštěvníci obdivovat její původní architekturu. Čekací listina je však dlouhá.
Proč v pražském metru blikají informační tabule? Jednoduchý signál budí otázky![]() |
Podle některých zdrojů ale ještě existuje jedna možnost, jak stanici alespoň zahlédnout. Vlaky newyorského metra linky 6 totiž za konečnou Brooklyn Bridge-City Hall pokračují obratištěm, které vede právě přes opuštěnou stanici. Jízdní řád však cestujícím nařizuje na konečné ze soupravy vystoupit. Přesto se už našlo mnoho rebelů, kteří slavnou stanici duchů takto projeli. Důkazy najdete na YouTube.
Seriál Metrem světem
|

























