„Nové zdejší moderní vybavení a zázemí je vybudované tak, aby usnadňovalo nejen léčbu zvířat, ale i rehabilitaci, která je klíčovým krokem k jejich úspěšnému navrácení do volné přírody,“ říká náměstek primátora Jiří Pospíšil.
Ďáblická náhrada
Záchranáři zhruba dva roky fungovali v provizoriu, tedy v prozatímním zázemí v Ďáblicích. Zrekonstruované působiště bude, stejně jako tomu bylo dříve, oficiálně od včerejška sloužit pro péči o zraněná divoká zvířata nebo opuštěná mláďata s cílem umožnit jejich návrat zpět do přírody. Pomoc by mohla stanice poskytnout až desítkám tisíc opuštěných a zraněných zvířat ročně. Každý rok přijmou zaměstnanci stanice přes sto různých druhů živočichů.
Co je nového?
V novém areálu jsou k dispozici například potřebné typy léčebných voliér, veterinární ošetřovna, operační sál, jednotka intenzivní péče, přípravna krmiv, léčebné výběhy či kafilerní sklad.
Této poštolce se málem staly osudnými sítě na holuby.
Stanice je podle Pospíšila připravená postarat se o zvířata různých druhů, v Praze podle něj žije široká škála živočichů, kteří potřebují péči.
Více pacientů
|
Vydry a veverky
Mezi nejčastěji ošetřovaná zvířata patří v současnosti menší a drobní živočichové, jako jsou labutě, vydry, sovy či veverky. Mezi zvířecími pacienty jsou ale i jeleni, daňci, srnci, mufloni nebo bobři. Záchranná stanice bude sloužit také pro veřejnost, nabídne příměstské tábory, edukativní programy pro školy, přednášky či praxe.
První pacient
Vůbec prvního zvířete se ujali pracovníci čerstvě vzniklé Záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy na sklonku zimy 2012. Stanice se na nedávné stěhování připravovala asi tři měsíce. Zaměstnanci museli přesunout kolem pěti set zvířat. Rekonstrukce vyšla hlavní město na 407 milionů korun.
