„U Smetanova nábřeží jsem viděla dvě nutrie,“ divila se čtenářka Dagmar Veselková, která při procházce kolem břehu Vltavy nevěřila svým očím. K řece vyrazil i deník Metro.
Nutrie říčníŘekomyš americká, vodní krysa či také bobr bahenní pochází z Jižní Ameriky.
|
Na smíchovské náplavce bylo zřejmé, že sedmdesáticentimetroví hlodavci v centru Prahy nejsou jen městskou legendou.
„V poslední době se nutrie mají ve zvyku zabydlovat u toků velkých měst, jako je Plzeň, Hradec Králové a nyní i hlavní město,“ řekla deníku Metro Zdeňka Nezmeškalová z Českého svazu ochránců přírody. Podle ní v tuzemsku nemá nutrie přirozeného nepřítele, takže se nekontrolovaně množí.
Do volné přírody se zvíře dostalo z farmářských chovů, odkud se některým jedincům podařilo utéct. „Lidé se je navíc naučili krmit, takže se nutrie nemají proč z centra stěhovat,“ dodává Nezmeškalová.
„Nutrie je býložravec, takže ve volné přírodě se živí převážně ohryzáváním kořínků či větviček. Jako mnoho býložravců má ale ráda zeleninu, kterou ji lidé často krmí. Pokud si najde například popelnici, kolem níž lidé rozházejí odpadky, nepohrdne ani slupkami od brambor, ohryzky či jinými zbytky ovoce a zeleniny,“ připomíná Nezmeškalová.
Při odstraňování problémů s velkými hlodavci nemá metropole mnoho možností. V současné době ochránci připravují program, který by se o kontrolování počtu nutrií staral podobně jako v případě holubů.
Pro člověka nebezpečné nejsou, pro jiná zvířata možná ano
Jediný, kdo totiž může nutrii legálně zabít, je myslivecký hospodář, který hlodavce střílí. „I ten ale potřebuje zvláštní oprávnění, protože centrum města není dobrým místem pro lov,“ vysvětluje Nezmeškalová.
Ačkoliv by větší množství nutrií mohlo metropoli způsobit komplikace v podobě srážek hlodavců s auty, což se už v minulosti dělo na Plzeňsku, reálnou hrozbou pro obyvatele ve skutečnosti nejsou.
Spekuluje se pouze o tom, že jsou přenašeči chorob na jiná zvířata. „V současné době probíhají testy, které by měly tuto otázku zodpovědět,“ doplňuje Nezmeškalová.
V západočeské metropoli mají s nutriemi bezmála osmileté zkušenosti. Nasadili na ně myslivecký odchyt pomocí takzvaných sklopců, sklopných klecí, které se zavřou poté, co do nich zvíře vběhne. Někdy i více než dvacetihlavé kolonie nutrií se v Plzni proháněly nejen u vody, ale i mezi auty na silnicích, kde způsobovaly nehody.
Kuriozitou je podle Nezmeškalové také to, že pokud někdo z Českého svazu ochránců přírody či Státního veterinárního ústavu chce provést testy na mrtvé nutrii, zda nešíří nějakou chorobu, musí tak často učinit na vlastní náklady. „I jejich samotné střílení budí v očích veřejnosti často velkou nevoli,“ uzavírá Nezmeškalová.
