Současně by musely lékárny splnit důležité podmínky. „Stejně jako v ordinaci praktického lékaře nebo v očkovacím centru by to byla čekárna, toalety a především extra očkovací místnost. Což jsou parametry, kterými momentálně lékárny nedisponují a případná úprava by byla leckde prostorově nesplnitelná.
Čekárny a očkovací místnosti v lékárnách?
Spory praktiků s lékárníky trvají již déle. Velké lékárenské řetězce, pilotně ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví již takový pokus zorganizovaly loni na podzim. Proti chřipce se v lékárnách očkovalo přes sedm set lidí. K rozhodnému verdiktu se však zatím nikdo nemá.
„Chtěli jsme ukázat, že můžeme pomoct u aktivní populace. Nízkou proočkovanost v České republice nemáme kvůli tomu, že by lékaři nedělali svou práci správně, ale že se nedaří vzbudit zájem nebo že to není dostatečně pohodlné pro lidi, aby se naočkovat přišli,“ uvedl tehdy Petr Doležal, generální ředitel lékáren Benu Česká republika.
„Mámo, ty si holíš knír?“ Bizarní trend, který rozděluje internet, není zdaleka pro každého |
Praktici ale operují například tím, že očkování někde za pultem nebo před očima jiných zákazníků není pro každého „zákazníka“ příjemné. Navíc pokud by ještě před očkováním probíral s lékárníkem soukromé zdravotní údaje.
Mimo to požadují, aby údaj o očkování v lékárně byl on-line v reálném čase zaznamenám v registru očkování a v databázi praktického lékaře, ke kterému očkovaný dochází. To by ale neměl být ve 21. století problém.
Až 33 tisíc plonkových lékařů
Praktičtí lékaři se v obhajobě „svého očkování“ odvolávají na každoroční průzkumy mezi svými pacienty. Podle toho posledního více než 57 procent oslovených uvedlo, že když už očkovat, tak jedině u obvoďáka, který je zná nejlíp.
Další čtvrtina je ochotná nechat si píchnout vakcínu proti chřipce či jiné nemoci vedle ordinace praktického lékaře i v očkovacím centru, případně u jiného specialisty. Sdružení praktických lékařů současně připouští, že těch zdravotníků, kteří by mohli očkovat, může být v Česku mnohem víc, než aby to spadalo, jako dosud, jen do kompetence praktiků či očkovacích center.
V Česku je 40 tisíc lékařů, ale jen sedm tisíc má oprávnění očkovat. „Nevidíme důvod, proč v současné době nemohou očkovat například internisté, geriatři, kardiologové, zapojit se mohou také zdravotní sestry, které jsou, na rozdíl od lékárníků, k očkování plně kvalifikované,“ vysvětluje problematiku Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství. Zapojit by se mohly i sestry v zařízeních sociální péče, třeba v domovech seniorů. Pomohla by i možnost očkovat lidi během hospitalizace. Za určitých podmínek mohou očkování provádět i gynekologové.
Podívejte se, jak účinné je „blbé klíště“
Není tím řečeno, že by vakcínu podával například oční lékař nebo zubař, ale spektrum a množství těch, kteří by mohli aplikovat vakcíny, by se významně rozšířilo. Oproti argumentu lékárníků, že díky nim by se proočkovanost proti chřipce zvýšila, staví praktičtí lékaři důvody, proč by žádná velká změna nenastala. „Určitě by pomohla opravdu profesionální kampaň, podívejte se, jak v případě očkování proti klíšťové encefalitidě zabírá s prominutím to velké blbé klíště,“ říká Šonka. Opravdu kreativní agentury by si s tím podle něho určitě poradily.
Steak s hranolky, nebo s hranolkami? Dilema, které díky zásahu jazykovědců nemusejí Češi 2 roky řešit |
Proočkovanost u chřipky je v české dospělé populace nízká, dosahuje sedmi procent. Podstatně vyšší je v seniorské kategorii nad 65 let, a to 25 procent.
Trocha čísel
|
