Od tisícileté vody v Praze uplynulo 15 let

Výstavou nazvanou 15 let od povodně si Praha od včerejška připomíná ničivé záplavy, kterým čelila v srpnu 2002 a jež zcela změnily pohled na způsoby ochrany před velkou vodou.

Letní primátor Smutným hrdinou byl primátor Igor Němec. V půli července nahradil Jana Kasla. ODS ho do křesla posadila do voleb, kdy ho měl nahradil lídr Pavel Bém. Ale než se letní primátor stačil v křesle rozkoukat, přišla voda. Většina lidí si pamatuje jen jeho nešťastné výroky z té doby , že „situace je nadmíru výtečná“, když Prahu zaplavovala voda, nebo pobídku, aby lidé jezdili metrem, které vzápětí voda zatopila. Před pěti lety to pro deník Metro vysvětloval: „Situace se měnila každou minutu a metro hrálo rozhodující roli při evakuaci Karlína.“ Mluvil o tom, že „v Praze nepanuje katastrofální situace“. Tehdy ale Prahou protékalo tolik vody, že ji hydrologové nebyli schopni změřit.

Na dvaceti panelech umístěných v parku Kampa si lidé mohou prohlédnout dobové velkoformátové fotografie a zavzpomínat na dobu, kdy se metropole bránit přírodním katastrofám podobného rozsahu teprve učila, a přesto v těžké zkoušce obstála.

8 fotografií

„Přál bych si, abychom v případě, že se s velkou vodou ještě setkáme, dokázali naše zkušenosti využít nejlepším možným způsobem,“ uvedl pražský radní pro bezpečnost Libor Hadrava.

Povodeň, která Prahu postihla, byla svým rozsahem, průtokem a důsledky tou nejničivější v novodobé historii města. Letité značky, které označovaly dosud nejhorší záplavy, překonala Vltava po dvou mimořádně vydatných vlnách srážek, jež zasáhly postupně celé její povodí.

„Průměrná roční výška hladiny ve Vltavě v Malé Chuchli je 77 centimetrů. Výška hladiny v srpnu 2002 byla 782 centimetrů,“ potvrzuje mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Ničivá povodeň trvala od 8. do 19. srpna, tedy dvanáct dní. Zasáhla zhruba šest procent rozlohy města.

Tisíciletou vodou bylo postiženo centrum metropole, ale i okrajové čtvrti jako Suchdol, Lysolaje, Chuchle, Radotín, Zbraslav, Lipence nebo Troja. Symboly povodní se staly zoo, Invalidovna nebo metro. Nevšední situace nastala i v MHD. Kvůli zatopenému metru se jezdilo po metropoli zadarmo.

Povodně Karlínu dokonce pomohly Město je podle primátorky Adriany Krnáčová nyní mnohem lépe chráněno. Primátorka Adriana Krnáčová Poučila se Praha z povodní? Rozhodně ano. Udělalo se spoustu práce a pořád v tom pokračujeme. Ochránit město, jako je Praha, před velkou vodou není úplně snadné, navíc povodeň v roce 2002 byla velmi ničivá. Teď jsou protipovodňová opatření navržena tak, aby ochránila město před účinky povodní srovnatelnými s těmi v roce 2002, s bezpečnostní rezervou třicet centimetrů. Změnila se situace od roku 2002? Určitě, Praha je teď bezpochyby mnohem lépe chráněna. Pokud přijde velká voda, nějaké škody napáchá vždy, důležité ale je, aby byly co nejmenší. V roce 2002 se navíc stalo i několik chyb, kvůli kterým byly důsledky horší, než být musely. Těžko se mluví o tom, že ničivé povodně metropoli pomohly, to prostě nejde přes pusu, ale je pravda, že třeba takový Karlín se za těch 15 let ohromně proměnil. Ze šedivé čtvrti vznikla lukrativní lokalita, která je v podstatě jedním z byznysových center Prahy. Zbývají ale ještě místa, která nejsou opravená. Třeba v červenci jsme schválili opravu divadla Spirála a hotovo by mělo být za dva roky. Původně bylo v plánu ji zbourat, ale nakonec jsem se ji rozhodli opravit a najít pro ni využití. Nebo třeba Šlechtova restaurace, ve které byly čtyři metry vody. Oprava byla slibována opravdu dlouho a teď se s ní konečně začalo.