Tím prvním bylo ochutnat místní ležák, který se i přes nevyhnutelné pohupování plavidla vaří na jeho palubě již několik let, a to od A do Z. A také jsme sem přišli vyzpovídat jeho majitele Vojtěcha Ryvolu, kterého zejména obyvatelé centra hlavního města znají jako radního Prahy 1 pro dopravu.
Jako ze Saturnina
Známý propagátor zklidnění historického centra od automobilové dopravy na palubě své lodi nejen bydlí a vaří pivo, ale také přemýšlí nad tím, jak uspět se svou novou politickou stranou GEN v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny.
„Dvořákovo nábřeží na Starém Městě je především servisní a stále ještě hledá své místo na slunci. Nemáme tu bohužel funkční toalety, dokonce ani toitoiky. Nikdy totiž nebudeme tak trendy jako náplavky na Rašínově nábřeží a na Smíchově. Jsme totiž čistokrevný sever, nedrží se nám tu tolik sluníčka, a tím pádem se tu ani nikdy moc nedařilo nejrůznějším kulturním akcím,“ vysvětluje na úvod rozesmátý Ryvola, který nás v prvních minutách setkání překvapuje hned několika věcmi. Kromě toho, že u něj proběhly dle jeho slov postřižiny, výrazně totiž zkrátil svůj pověstný plnovous, nás také provedl po svém plovoucím království. Pivovar na ploše dvou lodních pater nevídáme každý den. Stejně tak malý byteček v podpalubí, jenž je jako vystřižený z filmového Saturnina, kudy se dá projít pouze přes strojovnu, v níž se dříve nacházely obrovské lodní motory.
„Absence motorů nám příliš nepomohla při posledních povodních. Situaci jsme začali řešit včas, ale nezvládli jsme odplout. Povodňová komise nicméně nařídila, že tak mají učinit všechny lodě kotvící u pražských náplavek. Jeden z dvojice remorkérů, které nás měly odtáhnout, měl ale poruchu kvůli plovoucím větvím. A než se stihlo vše vyřešit, bylo již pozdě,“ krčí rameny Ryvola, který se svým týmem během povodní držel na lodi pohotovost. A s láskou vzpomínal na večer, kdy se mu během jediné akce na lodi vystřídalo 550 hostů.
Krizový plán krizového plánu
O povinnosti majitelů lodí odvézt je před blížícím se druhým povodňovým stupněm, jehož může Vltava v Praze dosáhnout, loni v září mluvil kdekdo. Nebezpečí poškození mostů, pokud by se loď utrhla, však podle Ryvoly nehrozilo. Jak jsme se částečně přesvědčili na vlastní kůži, třísetšedesátitunový kolos je poměrně stabilní a hned tak něco ho nerozhoupe. Podle radního první městské části pro dopravu je nicméně na jeho příkladu patrné, že hlavnímu město chybí „krizový plán krizového plánu“.
„Na protějším břehu, tedy v Praze 7, měl před pár lety vzniknout takzvaný vysokopovodňový přístav. Ten měl během povodní stačit k tomu, aby se sem vešly na úvaz všechny vltavské lodě. Bohužel ale někdo rozhodl o tom, že se musí šetřit, a tak se vybudovala jen malá část původního záměru. Naštěstí dnes ministerstvo dopravy připravuje plán, jak dál,“ vysvětluje Ryvola.
Zákaz vjezdu do centra
Ryvola bydlí na své pivolodi tři a půl roku, a jak sám připomíná, každý den jej budí labutě. Trvalé bydliště tu ovšem mít oficiálně nemůže, tím pádem není technicky vzato občanem Prahy 1, ale pouze státu.
„Ona Vltava totiž nepatří žádnému městu, ale nám všem. Jsem přihlášený u kamaráda v sousední ulici. Kromě mnoha jiných výhod to mám nicméně odtud z lodi blízko do práce. Abych byl přesný, do práce jezdím na koloběžce ale častěji chodím pěšky. V Praze 1 je všude blízko. Trvá mi to obvykle 27 minut a je to přibližně 3 700 kroků,“ směje se Ryvola.
Radní Prahy 1 pro dopravu byl v minulosti velkým zastáncem nočního zákazu vjezdu do části Starého Města. Žádná městská část podle něj nemá tolik potíží s nadměrnou automobilovou dopravou a nočním hlukem jako právě ta první. Hlavnímu městu podle něj chybí celková koncepce dopravy, spousta rozhodnutí je nelogická a nereflektuje potřeby ani Pražanů, ani Středočeských pendlerů.
„Vždycky říkávám, že Praha a Středočeský kraj jedno jest. V praxi je to dneska tak, že je hlavní město ve skutečnosti ohraničeno Berounem, Kladnem, Příbramí, Mělníkem a Poděbrady. Pojďme se reálně zamyslet nad tím, jak to bude tady vypadat za padesát, za sto let. Řešením je bezesporu vybudování velkého množství velkokapacitních parkovišť kolem celé metropole. Ale se špičkovým napojením na městskou hromadnou dopravu,“ popisuje Ryvola s tím, že pokusy typu P+R Černý Most nepovažuje za příliš podařené.
„Je tam blbě, na co se podíváte. Je to daleko od metra. Musíte ujít několik set kroků, abyste se na MHD vůbec dostali. Lístek z parkoviště neslouží zároveň jako jízdenka na pražskou hromadnou dopravu pro celý den. A co je vůbec nejhloupější, všude kolem zmiňovaného domu je parkování zdarma. Proč by tam tedy sakra někdo měl chtít parkovat?“ kroutí hlavou Ryvola, podle kterého je nutné řidiče pozitivně motivovat k tomu, aby do Prahy vůbec nezajížděli.
„Zákaz vjezdu do centra je až to poslední. Tady na jedničce nás samozřejmě trápí sedmdesát, osmdesát tisíc zásobovacích aut, která se tu denně pohybují. Bude nutné vjezd pro ně nějakým způsobem zpoplatnit. Není přece možné, aby mi někdo něco v rámci služeb přivezl autem do centra a bylo to levnější, než když si pro to dojedu na Smíchov do Tesca,“ míní Ryvola. Dalším řešením je podle něj povinné zavedení eletromobilů pro zásobovače v centru. „Ukažte mi někoho, komu nevadí, co budou naše děti dýchat. Mně to jedno není, sám mám čtyři,“ podotýká Ryvola.
Vysvětlování a komfort
Lidé nemají moc rádi změny. Odstraňovat se má jen to, co vadí všem. A pokud tlačíte na sílu novinky, musíte si dát tu práci a lidem to pořádně, ideálně dům od domu, vysvětlit. To jsou některá z mott Vojtěcha Ryvoly. Jak už jsme zmínili výše, před časem shodil plnovous a založil novou pravicovou stranu Generace, ekonomika, naděje (GEN), se kterou chce uspět v podzimních volbách.
„Určitě nepůjdeme do party s lidmi, kteří nectí demokratické zásady, tedy s koalicí Stačilo! a SPD. Nemáme si co říct s někým, kdo chce vystoupit z EU a NATO,“ uzavírá Ryvola.
Pivoloď
|