Nejsou to jen betonové obludy. Pád Rovnováhy rozpoutal debatu o brutalismu v Praze

Z Barrandovského mostu vytváří víc než jen dopravní stavbu, je to monumentální dílo. „Až se z toho tají dech,“ říkají odborníci na brutalismus. Nejvytíženější most v Česku je na první pohled dálnice uprostřed města, samo o sobě dost nehostinné prostředí, přesto ukrývá poklady. Už jen dva.

Rovnováha spadla a internet bouří. Praha ji vrátí, replika vyjde na 13 milionů

Poté, co plastika Josefa Klimeše Rovnováha „ztratila svou rovnováhu“, začalo se ve veřejném prostoru právě o tomto stylu architektury více mluvit. Mimo jiné o stavu dalších dvou soch, kterým se říká Hroší lázně. Stejně jako Rovnováha patří u mostu k ikonickým betonovým stavbám, k nejvýraznějším dílům pražského brutalismu.

Prasklina na soše, které dělnická třída nerozumí

Proč Rovnováha padla? Podle Adama Scheinherra, který v roce 2022 coby tehdejší náměstek pro pražskou dopravu, spustil velkou rekonstrukci mostu, se o špatném stavu sochy vědělo už v roce 2019. „Do Rovnováhy zatékalo, nechali jsme Kloknerův ústav vypracovat studii, za všechno mohla prasklina. Bohužel nadcházející vedení města pro sochu neudělalo nic,“ říká Scheinherr, který před čtyřmi lety jen pár měsíců před komunálními volbami odstartoval opravy nejvytíženějšího mostu v Česku. A to i přesto, že bylo jisté, že mu uzavírání mostu podle etapizace politické body spíše sebere. Rekonstrukce mostu, na který se „nesáhlo 40 let“, nesnesla odkladu.

Torzo spadlé Rovnováhy na Barrandovském mostě

K problematice pádu Rovnováhy se vyjadřují i odborníci na brutalismus. „Byla to kombinace dlouhodobé neúdržby a odvážného návrhu, který vznikl na konci 80. let navzdory režimu, KSČ dílo kritizovala jako nesrozumitelné dělnické třídě. Váhu 250 tun betonu zpevňovala jen subtilní výztuž. Do díla začalo zatékat, vznikly v něm trhliny a koroze dokonala své,“ říká pro Metro popularizátor architektury Matouš Pudil, který se brutalistnímu stylu věnuje. Podle něj se nejlépe umíme postarat o barokní sochy na Karlově mostě, ale umění druhé poloviny 20. století má stín socialismu. Přitom často vznikalo bez jakékoli spojitosti s režimem. „Architekti měli sílu prosadit umělce, se kterým chtěli spolupracovat, mohl je podpořit nezávislý Český fond výtvarných umění. Mladší generace umění vidí bez této spojitosti, bohužel hodně děl už zaniklo,“ říká Pudil.

GALERIE: Po pádu Rovnováhy se řeší další plastiky. Hroší lázně vykazují praskliny

Zájem o beton, který je přehlížen, nás překvapil

Přestože Rovnováha a Hroší lázně bývají často spojovány dohromady, mají odlišné autory i účel. Rovnováha byla sochou od Josefa Klimeše. Hroší bazény jsou betonové stříšky schodišť od významného architekta Karla Filsaka, který je autorem samotného mostu, ale třeba i hotelu Intercontinental (dnes Fairmont Golden Prague). „Všechny tři objekty z mostu vytváří víc než jen dopravní stavbu, ale i monumentální dílo, mně se z toho až tají dech při pohybu po mostě a nepřestává mě ta práce s betonem v těchto podobách fascinovat. Společnost by měla být esteticky vzdělávána,“ říká pro deník Metro Pavel Hrubý, předseda Architektury 489, která se betonovým umění zabývá.

A doplňuje, že reakce po zveřejnění zprávy, že k zemi půjdou i Hroší lázně, ho dost šokovala. „Hlavně přístupem ‚aby to taky nespadlo, tak to radši zbouráme‘. Příspěvek u nás na instagramu měl obrovský dosah, což jen potvrzuje, že veřejnost to zajímá!“ tvrdí Hrubý. A zároveň potvrzuje, že jejich stav by nemusel být tak špatný, což nejspíše těší také horolezce, kteří tady potají lezou. Jak to s lázněmi vypadá, ovšem řeknou až odborníci z Kloknerova ústavu.

Partička kamarádů vylezla na plastiku u Barrandova mostu.

Na Karlově mostě kopie také nikomu nevadí

Po pádu Rovnováhy nechá Praha postavit kopii. Právě proto, že se o jejím špatném stavu vědělo dříve a vznikly velmi detailní 3D snímky. Dílo je do detailu zdokumentované, existují původní podklady od vnučky Josefa Klimeše. Autor například sám vymyslel unikátní dřevěné bednění, do kterého se Rovnováha odlévala, to je možné díky 3D skenu dokonale replikovat. Podle architekta Pudila bude využit ultravysokopevnostní beton, nová Rovnováha tak bude výrazně odolnější. Kopie nebude mít pochopitelně takovou hodnotu jako originál. „Tak to prostě je, na Karlově mostě máme také kopie a nikoho to nijak netrápí,“ směje se Hrubý.

Betonová hodnota

Josef Klimeš byl vážený autor, například na EXPO 58 dostal Grand Prix za kovovou plastiku pro československý pavilon. „Tvořil hlavně monumentální díla pro architekturu, nic jako Rovnováha nikdy nebylo na prodej. Je to těžké odhadnout, hodnota Rovnováhy není finanční, ale v tom, jak doplňuje Barrandovský most jako celek, a ve své roli pro veřejný prostor,“ říká Pudil k možnému odhadu hodnoty soch u mostu.

Hroší lázně. O demolici není rozhodnuto, do médií se dostala špatná informace. Vznikne 3D sken a zjišťuje se statika.

„Hroší lázně od Karla Filsaka jsou na tom podobně. Je to prvek na pomezí umění a architektury. Jeho hotel Intercontinental se prodal za šest miliard korun a další čtyři miliardy byly investice do rekonstrukce, takže jeho architektura má vysokou hodnotu,“ doplňuje pro deník Metro Pudil.

Vzácný surový beton Díla ze surového betonu jsou podle odborníků na brutalistní stavby vzácná, v tom je také jejich hodnota. „Napadá mě umělecky zpracovaný výdech z metra na Karlově. Je zanedbaný. U futuristické budovy Koospolu, dnešní Cube na Veleslavíně je betonová kašna ve tvaru tulipánu, stavebně je v pořádku, ale je dlouhodobě nefunkční. Dílo pak nevyzní, jak by mělo. Zajímavé jsou také betonové výdechy z metra u stanice Pražského povstání, které ale dlouhodobě zakrývají billboardy,“ vysvětluje Matouš Pudil, který spravuje úspěšný instagramový profil PRGbrut. Umělecky zpracovaný výdech z metra na Karlově Podle něj je škoda, že stejně jako Rovnováha zmizel i umělecký výdech z metra na náměstí Jiřího z Poděbrad, který byl zbourán v rámci rekonstrukce náměstí. „A otázka je, jak dopadne kašna u Koospolu i samotná budova, nový vlastník údajně zvažuje její demolici, čímž by Praha přišla o jednu z nejvýznamnějších staveb 70. let. Stavěla ji firma z Rakouska v mimořádné kvalitě, což nebylo vůbec běžné,“ doplňuje Pudil. Pražské náměstí Jiřího z Poděbrad – výdech z metra, který podle některých náměstí hyzdí. (3. srpna 2019) Podle Pavla Hrubého ze spolku Architektura 489, který mapuje kvalitní československou architekturu let 1948–1989 a upozorňuje na ni, jsou v Praze stovky drobných betonových děl. „Stojí většinou u každé velké stavby. Do nebe volající je třeba výdech u Centrotexu u stanice metra Pražského povstání. Je na něm několik billboardů a stánky kolem. V ohrožení je i betonová socha u Cube,“ říká Hrubý, jenž vede spolek, který se snaží brutalistní architekturu zbavit nálepky socialistická. Mezi nenápadné, ale cenné stavby patří i výtvarně zpracovaný výdech pražského metra u bývalého Centrotexu.