„Na základě podrobných analýz jsme zjistili, že přestože je Praha nadprůměrně zeleným městem, tak v některých částech Prahy lidé nemají v blízkosti bydliště kam jít,“ řekl deníku Metro Petr Hlaváček, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
Co je to Metropolitní územní plán, jak dlouho trvala jeho příprava?Metropolitní plán říká, kde se může stavět a jaké plochy naopak musí zůstat nezastavitelné. Zároveň určuje základní pravidla, jak mají být nové budovy veliké, nebo určuje, kde má být park.
Připravovat se začal v roce 2012. Už v jeho průběhu jsme aktivně zapojili městské části a uspořádali čtyři vlny konzultací. Pro širokou veřejnost jsme připravili výstavu, přednášky, diskuze a obsáhlou publikaci, která představuje hlavní myšlenky nového plánu.
Proč vzniká, z čeho se skládá?
Ten současný platí už od roku 1999 a neodpovídá současným nárokům na město. Od té doby se Praha neuvěřitelně rozrostla do okolních polí - to mluvím hlavně o různých skladech ale i stavbě domků na zelené louce. To chce Metropolitní plán zastavit. Musíme vymezit nepřekročitelnou hranici mezi městem a krajinou, která stavebníkům nastaví jasná pravidla.
Vedle toho Praze přinese klíčovou novinku - výškovou regulaci pro budovy na celém území města. To znamená, že bude jasné, kolik pater může kde vzniknout. To Praha doteď neměla, takže mohly výškové budovy vznikat nahodile.
Další inovací bude, že plán bude poprvé v historii dostupný v přehledné webové aplikaci, takže si každý bude moct zobrazit jen to území a jen ty informace, které ho zajímají. Může to být dopravní řešení, navrhované parky nebo třeba, kde se chystá rozsáhlejší výstavba.
Týká se i Pražanů nebo jen radnic a developerů?
Týká se všech. Majitelům pozemků dává jasná pravidla, co můžou a co nemůžou postavit a jak to má na své okolí působit. Takže neřeší, jestli má v budově být cukrárna nebo ordinace. Pro náš příjemný dojem z města je totiž důležitější, jestli nová výstavba respektuje okolí - aby nevznikaly pětipatrové bytovky ve vilové čtvrti nebo obří neprůchozí areály v blokovém městě jako je třeba Smíchov.
Proč by měl zajímat v podstatě každého?
Bude například iniciovat vznik nových parků - na základě podrobných analýz jsme zjistili, že přestože je Praha nadprůměrně zeleným městem, tak v některých částech Prahy lidé nemají v blízkosti bydliště kam jít. Proto bude Metropolitní plán iniciovat, aby se některé zanedbané a neprostupné zelené plochy proměnily v kvalitní parky.
Co bude následovat? Jak bude pokračovat jeho projednávání?
Teď ho odevzdáme magistrátu a budeme čekat na pokyn od hlavního města, abychom mohli návrh plánu zveřejnit. Po prázdninách by se mohl začít oficiálně projednávat - to bude moment, kdy bude moct každý poslat svou připomínku. Čekají nás tedy tři až čtyři roky veřejné diskuze nad tím, kam by měla Praha směřovat.
Už je to definitivní verze nebo se ještě dají čekat nějaké změny?
Ta hlavní veřejná diskuze nás teprve čeká. IPR totiž má do konce května termín, dokdy magistrátu odevzdat ucelený návrh Metropolitního plánu. Teď se tedy konečně budeme mít nad čím bavit.
Je to jako když vaříte večeři - dáte tam všechno, co bylo v receptu, ale pak to musíte ještě dochutit. Když se to podaří, budou hosté spokojení. K tomu ale musíte vědět, jaké mají hosté chutě. Na to se teď budeme soustředit - chceme, aby každý dokázal z plánu zjistit, co může ve svém okolí očekávat. Pokud s něčím nesouhlasí, může podat připomínku a my uděláme všechno proto, aby dokázal tu připomínku naformulovat správně. Díky tomu může vzniknout kvalitní plán, který budou všichni respektovat.
V pátek radní schválili pražské stavební předpisy, je tedy Metropolitní plán ještě potřeba?
Ano, ty dokumenty se navzájem doplňují. Územní plán říká, kde se bude stavět, kde ne, nebo kde mají vzniknout ulice a parky. Stavební předpisy řeší technické požadavky - tedy jestli mají stát na ulicích stromořadí, jak daleko od sebe mají stát domy, kolik parkovacích míst musí mít novostavba apod.
