Jak se řešily sportovní stavby v 50. a 60. letech? Nastal rozdíl s politickým uvolňováním v roce 1968?
Tělovýchova měla tehdy své ministerstvo, a proto se řešila výstavba infrastruktury centrálně, tedy přes ČSTV. V Praze se pochopitelně koncentrovaly zájmy jednotlivých sportovních svazů a TJ, které v té době převzaly direktivně z politického rozhodnutí pod sebe všechny sokolské jednoty.
S politickým uvolňováním v roce 1968 souvisela první kandidatura Prahy na LOH 1980, která se plánovala na Maninách, vojenská okupace v srpnu tuto spontánní akci pořadatelům uzmula ve prospěch Moskvy. Architektonicky se dá říct, že na ústřední areál na Maninách, který by byl vybudován podle vítězného návrhu z architektonické soutěže, žádný z komplexů sovětské olympiády neměl.
Máte nějakou osobní vzpomínku na velké stadiony na území Prahy
Jedním z nejproduktivnějších sportovních architektů 70. let byl Cyril Mandel (areál Slavie v Edenu, Dukla na Julisce či Sparta). Jenže právě v době politického uvolnění okolo roku 1968 na řadě projektů z dílny velkých projektových podniků v Praze měli nezanedbatelný podíl později emigrující architekti, například na projektu fotbalové Sparty architekt Syrovátka.
V knize Průvodce po sportovních stavbách Prahy zmiňujete, že by se jeden ze stadionů v Praze měl stát dějištěm zápasů více klubů. Proč to v Praze nejde, když v jiných evropských metropolích ano?
Důvodem, proč má hlavní město několik fotbalových stadionů, je částečně tradice. Jiný příklad je Dukla, která byla politicky jako armádní klub totalitním režimem preferována. Z urbanistického hlediska je stísněnost v obytné zástavbě asi největší problém u stadionů Bohemians i Viktorie.
Magistrát nedokázal nikdy jasně definovat svoje územně plánovací priority vůči fotbalovému lobbingu, proto bude v Praze pět stadionů na fotbal, nikdo nebude hrát na stadionu E. Rošického na Strahově a jediný areál, kde je společně atletika i kopaná, je na Dukle.
Je třeba se vážně zabývat otázkou jednoho národního stadionu pro atletiku i fotbal v Praze. Jsou příklady, v Paříži Stade de France či v Berlíně, kdy se dá provozovat společný stadion. Je třeba si uvědomit, kolik je lidí, kteří potřebují být ze zdravotních důvodů pohybově aktivní a vybudovat pro ně v Praze potřebnou infrastrukturu.
Může Praha pořádat obří akci, jako je olympiáda?
Ano, mohla by ji mít, ale až poté, co učiní víc pro zdraví svých obyvatel. Kandidatura Prahy na LOH 2016 s areálem v Letňanech měla to štěstí, že ji nikdo na mezinárodní úrovni nebral vážně.
