Muzeum Prahy pokračuje v propojování historie se současnými trendy ve veřejném prostoru. Na místě, kde do roku 1985 stávalo nádraží Praha Těšnov, vyrostla iluzorní rekonstrukce portálu původního nádraží.
Na téměř dvanáctimetrové konstrukci s poloprůsvitnými látkami se bude až do neděle promítat digitálně upravený technický výkres průčelí nádraží. Závěr videa symbolicky pokaždé naznačí možnou budoucnost těšnovského parku. Audiovizuální stopa bude spuštěná v šestiminutových smyčkách vždy mezi 19. a 22. hodinou.
Audiovizuální instalace Těšnov 150 na místě zaniklého nádraží Praha-Těšnov
Plány na nové muzem po takřka sto letech
„Instalace, kterou jsme nazvali Těšnov 150, je další z našich multimediálních autorských děl, která v Muzeu Prahy dostáváme do veřejného prostoru. Přibližujeme tím historii a kulturu i mladší generaci a lidem, kteří běžně do muzeí a galerií nechodí,“ říká Ivo Macek, ředitel Muzea Prahy, a dodává: „Na místě zaniklého těšnovského nádraží máme navíc do budoucna v plánu postavit novou budovu Muzea Prahy. Jednalo by se tak o první budovu muzea postavenou na našem území za více než 80 let.“
Nádraží Těšnov na pohlednici z roku 1876
Těšnov 150: Nádraží zmizelo, příběh pokračuje
Multimediální instalace Daniela Pošty a Pavly Zábranské je koncipovaná jako rekonstrukce portálu zaniklé budovy těšnovského nádraží, využívající projekci digitálně upraveného technického výkresu na několik vrstev poloprůsvitných látek, které jsou zavěšeny na dočasné konstrukci. Závěsný systém textilií reaguje na vítr, který dílo uvádí do proměnlivého pohybu. Průhledné materiály symbolizují křehkost paměti a dočasnost lidského díla.
Zvuková složka využívá abstrahované motivy spojené s rytmickou strukturou železnice, které vytvářejí atmosféru pohybu a plynutí času. Hudba osciluje mezi melancholií ztráty, nostalgií a náznakem nových možností budoucího využití místa.
„Instalací jsme chtěli oživit paměť města i jeho obyvatel. Těšnovské nádraží dodnes přetrvává v naší společné představivosti,“ říká Daniel Pošta.
Daniel Pošta a Pavla Zábranská
„Hudební složka instalace je inspirovaná stoletím páry z pohledu současnosti. Stejně jako byly vlaky fascinujícím zdrojem hudební inspirace například pro Antonína Dvořáka v 19. století, tematika vlaků byla důležitým podnětem i pro vznik hudební kompozice k této instalaci. Vizuální i hudební složka čerpá z historických motivů, ve výsledku jsme však chtěli, aby působila současně a otevírala prostor pro nové interpretace tématu historie města,“ dodává Pavla Zábranská.
Kolektivní vědomí stále žije
„Projekt Těšnov 150 let ukazuje, jak lze prostřednictvím umění oživit paměť města a připomenout příběh místa, které z Prahy fyzicky zmizelo, ale v kolektivním vědomí stále žije. Umělecká instalace není jen poctou těšnovskému nádraží, ale i symbolem proměny Prahy – města, které si váží své historie a přitom se nebojí moderní interpretace minulosti,“ uvádí Jiří Pospíšil, náměstek primátora pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata.
Detail audiovizuální instalace
Železnice jako katalyzátor rozvoje města
V místě instalace budou vystaveny i exponáty ze sbírek Správy železnic – páka mechanického přestavníku, mechanický přestavník výhybky a elektromechanicky stavědlový přístroj.
Poslední osobní vlak z nádraží Těšnov odjel v roce 1972. Jeho roli převzalo Masarykovo nádraží, které nyní prochází největší proměnou ve své historii.
„Mám radost, že k železnici dnes přistupujeme úplně jinak než v 80. letech, kdy těšnovské nádraží zmizelo z mapy Prahy. Je přirozenou součástí městské dopravy. Nevytváří překážku, ale splývá s okolní zástavbou. Příkladem toho, kdy se železnice stává aktivním impulzem k vývoji města, je nejmodernější nádraží v Česku, stanice Praha-Bubny. Podobným způsobem přistupujeme i k přestavbě nádraží na Smíchově, i okolo něj vyroste celá nová městská část,“ poznamenává generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Více informací na www.muzeumprahy.cz.
Audiovizuální instalace Těšnov 150 na místě zaniklého nádraží Praha-Těšnov
