Každý typ cestujícího má „své“ místo. Které sedadlo je však to nejoblíbenější? Existuje vůbec? Díky hlasování čtenářů jsme je možná našli.
Zvítězil „záchod“
Odborníci i laická veřejnost se shodují v tom, že se preference v prostředcích hromadné dopravy nejčastěji upírají k jednosedačkám. V rámci ankety na našem webu metro.cz jsme se proto čtenářů zeptali, jaké jednosedadlo v MHD je jejich nejoblíbenější. Sešlo se nám celkem 349 hlasů. O parník pak vyhrály jednosedačky v autobusech. „Lidé jsou obecně neradi, když si někdo cizí sedne vedle. Proto si nejen vybírají jednosedadla, ale taky často obsazují sousední sedadlo pomocí tašky či batohu a uvolňují ho, až když je jinde plno,“ komentuje mluvčí ROPID Filip Drápal.
U některých typů autobusů sedíte výše než ostatní cestující, vždy máte dobrý výhled a nemusíte se na nikoho moc koukat. Navíc vedle vás nikdo nesedí, máte soukromí. Tak znějí nejčastější argumenty, proč mají lidé sedadlo nejblíže řidiči rádi. A to i přesto, že zde občas narážejí na neschválené pasivně agresivní nápisy či piktogramy.
Typů jednosedadel najdeme v autobusech brázdících ulice Prahy hned několik. V deníku Metro jsme v minulosti psali například o tom, že se těm předním, umístěným nejblíže řidiči, slangově říká babosedy, pozorovatelny nebo moderně – introvert seats. Vyhledávají je především starší osoby, lidé s velkou zadnicí či ti cestující, kteří nemají rádi nesympatické spolusedící. Jak ale vyplynulo z diskuse na našem Facebooku, v oblibě jsou i sedačky otočené uprostřed vozu o devadesát stupňů do uličky. Protože je to místo vyvýšené, přezdívá se mu trůn či toaleta.
„Já tomu místu říkám záchod,“ píše uživatel Tom Poplstein, který dle svých slov tuto jednosedačku ve velké oblibě nemá. Jiného názoru je uživatel s přezdívkou Milan Ani. „Tomu místu se říká zpovědnice. Je tam absolutní klid,“ píše.
Nehrozí funění
Jednosedačku umístěnou hned vedle harmoniky v městském busu má nejraději i uživatelka Katka Černá.
Pátráme po nejoblíbenější sedačce v MHD. Proč studenti míří dozadu a senioři bojují o babosed? |
„Tohle místo je nejlepší, máte výsostní právo, a hlavně se na vás nemusí nikdo mačkat a funět vám za krk a taky z tohoto místa máte přehled po celém autobuse,“ argumentuje na Facebooku Černá.
„Nikdo mě neotravuje, nikdo si nemůže sednout vedle mě. Ideál,“ přidává se k obhajobě zmiňovaného sedadla uživatelka Sára Hrabánková.
Ultimátní favorit
Jestli si cestující sedne, nebo ne, řeší většina cestujících podle šéfa komunikace dopravního podniku Daniela Šabíka zejména s ohledem na délku své cesty. Případně na základě toho, které sedačky jsou volné. Pouze menší část cestujících si chce sednout vždy, kdykoli je volná sedačka, a to bez ohledu na délku cesty a typ sedačky. Lidé, kteří jedou pouze jednu dvě zastávky, mají tendenci zůstávat stát u dveří, aby mohli hned na následující zastávce vystoupit. Pokud si cestující sedají, jako první jsou vždy obsazeny právě jednosedačky. Oblíbenost jednosedaček potvrdila i výše zmiňovaná anketa DPP. Jde o poslední takzvaná ostrá data, o která se dá podle Šabíka při hledání nejoblíbenějšího sedadla opřít.
Babosed v MHD má „tajný“ fanklub. Patříte do něj také? A proč oblíbené sedadlo občas blokuje mop? |
„Jednosedačky preferuje šedesát dva procent respondentů. Když jsou obsazeny, plní se vnější sedadla u dvojsedaček. V metru se pak jako poslední plní šestisedačky. U nich opět platí určitá posloupnost – jako první jsou obsazovány krajní sedačky u skleněné zástěny, teprve poté následuje některá ze dvou prostředních sedaček. Důvodem je udržování určité vzdálenosti mezi cestujícími, je-li to možné,“ vyjmenovává Šabík, podle něhož dávají přednost sedačkám v blízkosti dveří nejen starší lidé, ale i maminky s dětmi.
„Jsou přístupné ze základní podlahy bez mezistupně,“ uvádí s ohledem na uspořádání některých tramvají, například tříčlánkové Tatry KT8D5, Šabík.
U některých typů autobusů sedíte výše než ostatní cestující, vždy máte dobrý výhled a nemusíte se na nikoho moc koukat. Navíc vedle vás nikdo nesedí, máte soukromí. Tak znějí nejčastější argumenty, proč mají lidé sedadlo nejblíže řidiči rádi. A to i přesto, že zde občas narážejí na neschválené pasivně agresivní nápisy či piktogramy.
