S fotografem Františkem Dostálem se už nepotkáte. Bohužel. Zemřel 5. prosince 2022, ale ne každý to zaregistroval, protože takový Facebook přežívá déle, než jeho majitelé a tak i na Františkově stránce najdete přání k narozeninám, které si už nemohl přečíst…
Potkávali jsme se dlouhé roky na tiskovkách, na nejrůznějších akcích. Nejčastěji jsem ale na Františka narazil někde v pražských ulicích. Na krku se mu vždy houpal klasický fotoaparát, nikdy nepropadl kouzlu digitálních strojů. Dokud jsem také používal mechanický kinofilmový foťák, měli jsme si vždy co říci, už proto, že jsme oba byli ze skupiny, kterou bylo možné pojmenovat reklamním sloganem z roku 1991: Minolta a její lidé. František Dostál tuhle značku, která už pole s fotopřístroji dávno vyklidila.
Fotograf František Dostál byl výjimečný ve dvou směrech. Fotografování bylo jeho koníčkem a vždy se ještě živil nějakou další profesí. To druhé, co ho zdobilo, to bylo jeho fotooko. Patřil k nejlepším českým fotografům běžného života. Jeho fotografie měly humor, ale ne humor, který by zesměšňoval. Dokázal při svých pochůzkách městem, s neustále připraveným foťákem, zachytit okamžiky, které jiní nepostřehli. Budu upřímný, trvalo mi léta, než jsme jeho fotohumoru přišel na chuť. Považoval jsem jeho fotografování za banální, často za pseudoveselé. Než jsem během desítek let vlastního fotografování zjistil, že vidět jako on není jen tak někomu dáno. Kolikrát jsem se mu za to, ale jen v duchu, omluvil.
Mám doma pár jeho fotografických knížek, je až neuvěřitelné, jak dokázal vytvořit kroniku „obyčejného“ života. Mnohé jeho snímky se staly klasikou. Nikdy se nehnal prvoplánově za senzací, ale dokázal neuvěřitelně vyhmátnout detaily života lidí, kteří se neocitají na titulních stránkách bulváru. Přitom se nemusel nikdy potýkat s tím, že by mu lidé zakazovali fotit je, i když je překvapil na ulici a namířil na ně objektiv. Neutíkali, nezakrývali mu objektiv, nemlátili ho holí nebo deštníkem.
Na přelomu roku mu posmrtně připravili nejbližší přátelé výstavu fotografií v Písecké bráně. Mrzí mě, že jsem ji prošvihl. Asi mi chyběl ten správný fotografický postřeh… Františkovi by se to nestalo.