Pražské metro slouží Pražanům už více než půl století – první úsek trasy C začal fungovat v květnu 1974. Od té doby se na jeho kolejích vystřídalo už několik souprav, jedna z nich však žádného cestujícího nikdy nesvezla.
Po třiceti letech od revoluce má Praha více stanic i moderní vozový park |
Kdyby zůstalo u původních plánů, mohly by soupravy, kterými dnes v pražském metru každý den cestuje přes milion lidí, vypadat úplně jinak.
Prototypy R1
- Výrobce: ČKD Praha, závod Tatra Smíchov
- Roky výroby: 1970-1971
- Počet kusů: 4 vozy, 2 jednotky
- Období (zkušebního) provozu: 1971-1972
Jak by mohly soupravy R1 v pražském metru vypadat napoví fotomontáž. | foto: Roman Hloch
Pro návrh a výrobu vozů byl už v roce 1968, kdy se změnila koncepce celého systému z podpovrchové tramvaje na metro, na základě soutěže vybrán pražský závod ČKD.
Tým pod vedením inženýra Antonína Honzíka a designéra Františka Kardause navrhl lehké jednotky složené ze dvou vozů. Ty by v podzemí mohly jezdit složené až do šestivozových souprav.
Československé soupravy komunisté zavrhli. Lehké metro se na Kačerově testovalo před 55 lety |
Jenže už během výroby prototypů normalizační vláda rozhodla o nasazení provozem osvědčených vozů sovětské provenience. Změna měla politický podkres, ačkoli tehdejší úřady odkazovaly rovněž na nedostatečnou kapacitu smíchovského závodu, vytíženého výrobou tramvají. Stavba nové továrny totiž vázla.
Soupravy Ečs
- Výrobce: Mytiščinský strojírenský závod
- Roky výroby: 1973-1977
- Počet kusů: 85, maximálně 17 souprav
- Období provozu: 1974 – 1997
Propagační snímek vozu Ečs v roce 1973. | foto: Archiv DPP
Prvních šest sovětských vozů typu Ečs se do Prahy dostalo koncem roku 1973. Vagony ze závodu v Mytišči na předměstí Moskvy byly modifikací vozů typu E a četné řady dalších variant, jež patřily k nejrozšířenějším ve východním bloku. Úpravy, po kterých se k písmenu E přidalo „čs“ značící Československo, mířily zejména ke splnění tehdejších norem.
Fotoreportáž: Podívejte se, jak se dnes řídí nejstarší souprava metra v Praze |
Pro zahájení provozu na lince C v květnu 1974 už bylo, dle publikace Historie MHD v Praze vydané pražským dopravním podnikem, k dispozici přesně padesát vozů. Zbylých třicet pět vozů postupně dorazilo v dalších třech letech.
Stanice muzeum v počátcích provozu. Na céčku tehdy jezdily jen třívozové jednotky, zbytek nástupiště zahrazovaly provazy. | foto: Archiv DPP
Všechny vozy s ocelovou skříní byly identické, řídící, tedy s kabinou strojvedoucího na jednom konci. I samotné čelo vozu vypadalo kvůli menším oknům a služebním dveřím jen jako běžný vložený vůz. Typické bylo také žárovkové osvětlení interiéru.
O provoz souprav se tehdy starala dvoučlenná obsluha – strojvedoucí měl ještě k ruce pomocníka, který hlídal výměnu cestujících a zavíral dveře. Vozy zprvu jezdily spřažené do trojic a nevyužité části nástupišť zahrazovaly provazy. Čtyřvozové soupravy se v provozu objevily v srpnu 1975, od února 1975 už jezdily dnes běžné pětivozové.
Technické údaje souprav Ečs
|
Pro otevření nové trasy A v roce 1978 se však českým technikům podařilo nevídané – přiměli sovětského výrobce k úpravě vozů. Typ E, respektive odvozený Ečs, sice bohatě stačil v rovinaté Moskvě nebo na výškově poměrně stálé trase C, na tunely nové linky už ale jejich výkon nestačil.
Sovětské soupravy Ečs pro pražské metro přijely před 40 lety |
Nejstarším sovětským vozům proto zůstala po celou dobu provozu vyhrazená jen linka C. Dopravní podnik se jich začal zbavovat už v první polovině 90. let. Poslední souprava dojezdila v červnu 1997.
Při zvláštních příležitostech dnes pražským podzemím jezdí třívozová souprava, kterou si DPP ponechal jako historickou. Další vůz je odstavený ve střešovickém muzeu MHD, naprostá většina z nich však po vyřazení zamířila do šrotu.
Soupravy 81-71
- Výrobce: Mytiščinský strojírenský závod
- Roky výroby: 1978-1990
- Počet kusů: 507 (101 souprav + dva čelní vozy)
- Období provozu: 1978 – 2009
Inovované soupravy otevíraly první a náročný úsek áčka z Náměstí Míru na Dejvickou – její název byl tehdy ale poněkud odlišný. | foto: DPP
O pokračování v odběru sovětských vozů nebylo po zavedení typů Ečs a patřičného vybavení dep a dílen sporu. Inovované vozy typu 81-71 do Prahy poprvé dorazily v lednu 1978, a v srpnu otevíraly sklonově náročnou trasu A. Právě pro ni byly v Sovětském svazu vyvinuté takřka na míru, jak už před lety v rozhovoru pro iDNES.cz řekl archivář DPP Robert Mara.
Změny se dotkly nejen výkonu – kromě nových motorů dostaly vozy například úspornější a zároveň výkonnější zářivkové osvětlení nebo zcela přepracovaná charakteristická černě lakovaná čela, která jim vynesla přezdívky „briketa“ nebo o něco méně korektní „černá huba.“
Deset let bez „briket“. Sovětské podvozky však v metru pořád jezdí |
Strojvedoucí v upravené kabině za třídílným čelním sklem seděl nově usazený uprostřed kabiny a díky dalším úpravám už se obešel bez pomocníka.
Samotná konstrukce vagonů se s předchozími Ečs téměř shodovala, při jejich výrobě a provozu už se však uplatnilo nové pojetí souprav. Novinku představovalo rozdělení na čelní a vložené vozy, což jednak pomohlo uspořit váhu i vybavení pro řízení, a zároveň zvýšit kapacitu cestujících.
Zahájení provozu na nové trase B ze Sokolovské (dnes Florenc) na Smíchovské nádraží v listopadu 1985, u čehož soupravy 81-71 nesměly chybět. | foto: DPP
Právě tyto soupravy se staly na dlouhou dobu takřka ikonou pražského metra a nechyběly u zahájení provozu na většině nových úseků. S více než pěti sty dodanými kusy také tvořily nejpočetnějšího zástupce, co do počtu se jim žádné jiné dosud nevyrovnaly.
Technické údaje souprav 81-71
|
Sovětské soupravy „druhé generace“ začaly z metra kvůli nájezdu okolo jednoho a půl milionu kilometru mizet už koncem 90. let, kdy se DPP rozhodl pro jejich kompletní modernizaci. Z provozu mizelo okolo jedné soupravy měsíčně, které výměnou nahrazovaly modernizované vlaky.
Podívejte se na poslední jízdu sovětského metra. Zájem fanoušků byl obrovský |
Soupravy typu 81-71 z trasy C zmizely v červenci 2003 a o dva roky později i z trasy A. Definitivně dojezdily v červenci 2009 na lince B. Rozlučkovou jízdu provázenou zástupy fanoušků briket však předčasně ukončily kbelík žluté barvy chrstnutý na čelo soupravy vandaly.
Stejně jako u předchozího typu Ečs zamířil jeden z čelních vozů do muzea MHD a jednu soupravu složenou z pětice vagonů z různých období výroby si podnik ponechal jako historickou soupravu pro příležitostné jízdy.
Soupravy 81-71M
- Výrobce: Škoda Plzeň
- Roky výroby: 1996-2011
- Počet kusů: 465 vozů (93 souprav)
- Období provozu: 1998 – dosud
Soupravy metra 81-71M v depu Zličín
Postupné technické zastarávání souprav 81-71 (koncepčně byly zastaralé vlastně už v době výroby) vedl dopravní podnik k úvahám o jejich nahrazení. I pro nedostatek financí se podnik rozhodl namísto pořizování desítek nových souprav pro rozsáhlou modernizaci stávajících vlaků.
Fotoreportáž: Jak se ze sovětských vagonů stává moderní metro |
Smysl dávala i kvůli jejich množství, unifikaci a dobrém stavu vozových skříní a podvozků. První z vyřazených sovětských souprav zamířila do dílen plzeňské Škody Transportation v květnu 1994. Firma na konstrukci prototypu spolupracovala i s podnikem ČKD Tatra, tou dobou už v novém závodě na Zličíně. Do Prahy se vrátila po dvou letech.
Z původních souprav zůstala v podstatě jen vozová skříň a podvozky i s rekonstruovanými motory. Ty byly dostatečně robustní a výkonné, že k jejich dalšímu provozu byla třeba jen modernizace, stejně jako u podvozků samotných. Vrátila se i původní, byť notně upravená brzdová soustava.
Modernizace sovětských vozů v Plzeňském závodě Škoda Transportation.
Všechno ostatní zmizelo – včetně typického obložení stěn, zastaralého elektrického vybavení i azbestu. Do vozů se naopak nastěhovala moderní technika, LED panely či poptávkové otevírání dveří. Zcela se změnil prostor pro cestující i kabina řidiče, která získala zcela nové čelo s panoramatickým sklem.
Technické údaje souprav 81-71M
|
Na rozdíl od starších vozů už nejsou modernizované soupravy jednoduše dělitelné. Moderní technologie umožnily zredukovat potřebné vybavení a každý z vozů dnes nese jeho část, nejsou tedy záměnné.
Zůstaly uvězněné pod vodou, přesto dál vozí cestující. Víte, jak poznat utopené soupravy metra? |
Prototypová jednotka začala po dvou letech náročných zkoušek cestující v testovacím provozu vozit teprve v únoru 1998 na trase C. Dvě nejstarší soupravy dodnes snadno poznáte i v provozu – mají atypický bílý nátěr. Původně takhle měly vypadat všechny, lak odkazoval ke starším vlakům.
Soupravy M1
- Výrobce: ČKD a Siemens (později jen Siemens)
- Roky výroby: 1998-2011
- Počet kusů: 265 vozů (53 souprav)
- Období provozu: 2000 – dosud
Poslední dodaná souprava metra M1 od společnosti Siemens. | foto: Siemens
Náhradu za dosluhující sovětské vozy měly představovat také zcela nové soupravy typu M1. Vozový park bylo potřeba posílit i kvůli rozšiřování sítě metra. Smlouvy na vlaky dopravní podnik podepsal už během roku 1995, společnými silami je měla vyrábět pražská ČKD a německé firmy Siemens a Adtranz.
Prvních 22 z nich mělo dorazit ještě během druhé poloviny 90. let. Kvůli finančním problémům a následnému krachu české strojírny se výroba a dodávky vozů zdržely a teprve v červenci 1998 se na kolejích metra objevil první prototyp.
Technické údaje souprav M1
|
Výroba vozidel se nicméně nezastavila, zličínský závod ČKD – ten, ve kterém měly původně vznikat jednotky R1 – odkoupil německý Siemens a zakázku dokončil. Ty nejstarší soupravy v provozu snadno poznáte právě podle štítků, které kromě Siemensu nesou ještě loga ČKD.
Vlaky s designem z pera Patrika Kotase – který také stojí za podobou řady stanic metra nebo například tramvají 15T – vznikly speciálně pro Prahu. Na rozdíl od sovětských vagonů, které svého času jezdily snad ve všech systémech východního bloku, je potkáte jen tady.
Moderní kabina strojvedoucího jednotky M1.
Čestnou výjimkou je venezuelské město Maracaibo, kde jezdí odvozené soupravy, ale s klasickým pantografem na střeše. Na návrhu vozů s hliníkovými skříněmi a moderní technikou se mimo jiné podílel také inženýr Antonín Honzík.
Novější technika nabídla kromě nižší váhy a úspornějšího provozu také vyšší výkon – jednak pomohly snížit zátěž Nuselského mostu a rovněž si poradí s prudkým stoupáním na části trasy C z Holešovic do Kobylis.
Praha dostala poslední soupravu metra M1 pro trasu C |
Dnes je to jen pár dní od výročí 26. let od prvního nasazení těchto souprav do ostrého provozu. Na trasu C vyjely s cestujícími poprvé v lednu 2000 a zpočátku se tu potkávaly jak s původními sovětskými vozy 81-71, tak jejich modernizovanou variantou. Od listopadu 2003 je provoz kompletně v jejich režii.
V budoucnu by se však mohly přesunou na linku B. Na „céčku“ by je mohly nahradit nové automatické vlaky, které Praha hodlá pořídit i pro budovanou linku D.
Jaká bude budoucnost podzemí
Pro stavěnou novou linku D se město rozhodlo pořídit zcela nové soupravy, které pražskou MHD opět posunou o něco dopředu. Dopravní podnik chce zatím objednat 52 souprav s autonomním řízením. Podnik si od nich slibuje vyšší spolehlivost a snížení provozních nákladů.
Podívejte se, jak se řídí provoz pražského metra |
Jak budou vypadat ani kdo je vyrobí však zatím není jisté, Praha jejich dodavatele v současnosti hledá. Podle požadavků by měly být lehké a průchozí po celé délce, měly by také mít výsuvné plošiny na překlenutí mezery mezi vozy a nástupištěm.
V souvislosti s jejich nasazením se na nástupištích objeví bezpečnostní stěny s posuvnými dveřmi. Ty DPP už nyní zkouší na Zličíně. Autonomní vlaky by měly zvýšit kapacitu díky zkrácení intervalů – dnes je minimálně 115 sekund, nové vlaky by však mohly jezdit už každých 90 sekund.
