„Nasaďte si papuče a vyrážíme na exkurzi,“ s úsměvem napodobuje průvodce na zámcích Hana Křenková. Dům v Kaškově ulici ukrývá poklady, které by možná na první pohled unikly vaší pozornosti. Přesto to jsou rarity. V rohu první místnosti stojí například více než sto let stará lednice. „Led se do ní házel seshora. Je pořádně těžká. Hnulo s ní jen osm chlapů,“ hlásí paní domácí. To už ale stojíme u jedné z prvních bezpečnostních pokladen. Pokud by do ní chtěl nahlédnout nějaký chmaták, stoleček by začal by zvonit. V další místnosti je pro změnu u stropu velký hák, pomocí něho se do sklepa dostávaly sudy s pivem. Oblíbený nápoj má v domě své místo už od roku 1936.
Antonín Černý, tedy pradědeček Hany Křenkové, byl původně bednář ve smíchovském Staropramenu. Jednou se ale rozhodl, že chce svou vlastní hospodu a stáčírnu piva. „Byl to tenkrát docela šlágr. U našeho domu stávaly dlouhé fronty,“ vypráví Křenková a dodává: „Pradědeček byl natolik pokrokový, že si pořídil i náklaďák, aby pivo v lahvích mohl rozvážet.“
Antonín Černý, tedy pradědeček Hany Křenkové, byl původně bednář ve smíchovském Staropramenu. Jeho portrét uvidíte, pokud si zajdete pro pivo přímo do Zbraslavské kozy.
Že se příběh domu rozroste o vlastní pivo, je ale zásluhou až nejmladší generace. Paradoxní je i to, že Dominika, dcera Hany, dřív pila spíš víno. Kvůli rodinné pivotéce ale začala s mamkou objíždět pivní festivaly. V té době zrovna začínal boom létajících pivovarů. Jak to bylo dál, mají matka s dcerou různé názory. „Mámě se malé pivovary hrozně zalíbily,“ popisuje svou verzi příběhu Dominika. „Spíš si do mě neustále hučela, až jsme si pivovar taky pořídily,“ opravuje dceru Hana, která je autorkou loga a v podstatě i názvu podniku. „Když byla Dominika malá a něco provedla, tak jsem jí řekla: ‚Ty seš ale koza,‘“ vypráví Hana, která 17. 7. 2017 na linkovaný papír i jednu rohatou fešandu nakreslila. Obrázek se natolik zalíbil také dceři, že zvířátko s pořádně nedokreslenýma nožičkama nyní zdobí ceduli nad dveřmi pivotéky, etikety lahví a dokonce i půllitry, trika a mikiny.
Zbraslavský dům má sice atmosféru piva i spoustu pivních propriet, včetně plničky PET lahví, pivo Zbraslavské kozy ale vzniká jinde. „Byly jsme létajícím pivovarem, náš ležák nám vařily různé malé pivovary, nyní jsme ale už dolétaly. Pivo si necháváme dělat na jihu Čech v pivovaru Hulvát, což je, mimochodem, také rodinný podnik. Vedou ho dva bratři, které doplňuje ještě jeden kamarád,“ popisuje Dominika fungování Zbraslavské kozy.
Zbraslavská koza má „chlívek“ v Kaškově ulici.
Pivovar pod svou značku zprvu prodával striktně jen klasický český ležák, postupně se ale nabídka rozrostla o další piva: třináctku ALE, osmičku nebo několik vánočních speciálů. V dubnu pak přibude novinka. O co půjde, je ale zatím tajemství. Pro pivo si můžete dojít v otevírací době přímo do pivotéky, stále na čepu ho mají na dvou místech v okolí Zbraslavi, někdy se objeví ale i jinde v podniku, kde piva často rotují. Přes léto zase rodinný podnik objíždí nejrůznější akce, farmářské trhy a podobně. „Letos jsem si dala za úkol, že kozu vyvedu z chlívku do světa, takže ji chceme dostat i na další místa,“ hlásí plány pro rok 2025 Hana.
Exkurze končí, je čas na poslední dotaz. Jsou v podniku i nějací chlapi? „Máme skalní fanoušky a pár kamarádů, kteří nám pomáhají postavit stánek. Navíc i sudy něco váží. Občas si říkám, že by bylo lepší mít spíš květinářství,“ uzavírá s úsměvem Hana.
