Nižší náklady na pohonné hmoty, zkrácení intervalů, ale také větší komfort pro projíždějící cestující. Zastavující a rozjíždějící se autobusy mají údajně méně hlučet, míň ničit silnice a podobně. Papírově mají zástupci organizátora Pražské integrované dopravy ROPID dobré argumenty pro to uvést všechny autobusové zastávky fungující v rámci pražské MHD do režimu na znamení. K tomu má dojít již 29. června.
„Aktuálně probíhá ladění informační kampaně i to, jak budeme zastávky hlásit v autobusech či jak se změna projeví v informacích na zastávkách či v jízdních řádech. Bližší detaily plánujeme oznámit zhruba začátkem června,“ říká pro deník Metro mluvčí ROPID Filip Drápal.
V souvislosti s plánovaným sjednocením režimu zastávek se podle něj objevují vesměs podobné dotazy a připomínky. „Rádi bychom k nim nabídli odpovědi,“ dodává Drápal a upřesňuje, že tak ROPID momentálně činí na sociálních sítích, a především na svém webu. Na několik z nich odpovídá i na stránkách deníku Metro.
Budou se dodržovat jízdní řády? Když projede autobus více zastávek, přijede třeba o pět minut dříve a všem ujede. Nebo ne?
Povinností řidičů podle ROPID je a bude hlídat si jízdní řád tak, aby neodjížděli ze zastávek dříve, než mají zadáno. Režim jednotného charakteru zastávek, stejně jako dnes zastávky na znamení, nezakazují řidiči zastavit v zastávce, i když v ní nikdo nechce vystupovat ani nastupovat, a vyčkat do času odjezdu dle jízdního řádu. V případě různých mimořádností na trase, kolon, a tedy zpožděného autobusu může naopak toto opatření pomoci k dohnání zpoždění a ke zlepšení dodržování jízdního řádu.
Pokud budou autobusy čekat v zastávkách na jízdní řád, má to přínos?
Každodenní průjezdy spojů jsou v dispečerských systémech evidovány na základě GPS sledování. Pokud ukážou, že autobus v některých místech pravidelně zbytečně vyčkává, do jízdního řádu lze zasáhnout a dobu jízdy konkrétní linky zkrátit. Nebo naopak dle potřeby prodloužit.
Ve tmě, dešti či v mlze řidič cestujícího nemusí vidět. V takovém případě zastávku projede – a co potom?
„Většina zastávek v Praze se nachází na osvětlených veřejných komunikacích a i v noci či za jinak zhoršené viditelnosti je tak do prostoru zastávky vidět. Řidiči jsou školeni na to, že pokud si nejsou bezpečně jisti, že se v zastávce nikdo nenachází, musejí přizpůsobit rychlost jízdy a opakovaně kontrolovat přítomnost potenciálních cestujících v zastávce,“ doplňuje Drápal.
Má-li cestující pochybnosti o tom, jestli jej řidič dokáže včas spatřit, je možné využít například malé baterky, reflexní prvky či světla mobilního telefonu a řidiče upozornit. Sedmdesát procent méně významných zastávek, kde osvětlení bohužel opravdu mnohdy chybí, navíc již na znamení několik let je.
Autobus nepůjde doběhnout, když nebude v zastávce stavět. Nebo ano?
Nejčastější příčinou nehod s chodci v okolí zastávek či pádů na chodnících je dobíhání prostředku hromadné dopravy. Základní poučkou v rámci BESIP bývá, že autobus se nedobíhá, na autobus se čeká. „Určitě je nepříjemné, když nám autobus ujede, takže bychom se měli určitě vždy snažit být na zastávce včas. Pak vám autobus určitě neujede,“ radí poněkud vychytrale ROPID na svém webu.
V neprůhledných přístřešcích mě řidič neuvidí a ujede?
Naprostá většina přístřešků na autobusových zastávkách má podle ROPID průhlednou bočnici. Neprůhledné jsou pouze nejstarší pražské přístřešky, které jsou již na hraně své životnosti a budou postupně nahrazovány novými s průhlednými bočnicemi. Řidiči budou speciálně upozorňováni, aby v případě, že nedokážou bezpečně určit, jestli se v zastávce někdo nachází, nebo ne, snížili kolem zastávky rychlost jízdy a věnovali jí speciální pozornost.
Proč mají být na znamení i zastávky, kde vždy někdo vystupuje či nastupuje?
Zastávky na znamení jsou stále vnímány jako něco, co se používá tam, kde nikdo nejede. Aktuální změna však nesouvisí s poptávkou, jde prostě o sjednocení pravidel pro celou síť.
„Důvody pro to, aby byly všechny zastávky svým charakterem stejné, jsou v zásadě tři. Prvním je jednotnost systému, kdy se snažíme o to, aby chování řidičů i cestujících bylo stejné ve všech zastávkách a nebylo nutné přemýšlet, jestli zrovna ta která konkrétní zastávka na znamení je, nebo není,“ uvádějí zástupci ROPID.
Druhým je podle nich fakt, že ve všech zastávkách, a to i v těch velmi vytížených, se najdou spoje, které zde zastavit nutně nemusí – typicky se jedná o spoje v okrajových obdobích dne, brzy ráno a pozdě večer, případně o víkendu nebo v odvratných směrech proti hlavnímu proudu cestujících, kdy je poptávka nižší.
„Nechceme však podle určitých míst stanovovat další kategorie na znamení od-do, aby si museli cestující pamatovat ještě období, odkdy dokdy odlišný režim platí. To vede jen k mnoha sporům a stížnostem,“ píše ROPID.
Třetím důvodem je, že organizátor dopravy průběžně dostává podněty na zavedení či zrušení současných zastávek na znamení. U řady domů večer místním obyvatelům zbytečné zastavování autobusů vadí, a to kvůli brzdění, a rozjezd dělá větší hluk než obyčejný průjezd, jiní by zase rádi měli svou zastavovací jistotu. „Jednotný systém zastávek má stanovit jednotná pravidla a odstranit tyto polemiky, které bývá složité rozsoudit,“ vysvětluje pro Metro Drápal.
Jakých dopravních prostředků se bude změna týkat? Týkalo by se to i tramvají?
Tramvají se změna netýká, o sjednocení charakteru zastávek se jedná pouze u autobusů a trolejbusů. U tramvají zůstává nadále stávající stav, kdy je naprostá většina zastávek stálých a na znamení je jen pár těch méně vytížených. To, že na změny nedojde v budoucnu, ale pochopitelně nikdo na sto procent nezaručí.
Nechcete se dotýkat upatlaného tlačítka?
|
Strážce streamu
