Co bude dřív, opravený Václavák, nebo nové byty na Žižkově?
Já tipuju Žižkov (smích), soukromý investor se většinou o projekty stará lépe než stát či město. Ale i Václavské náměstí se za poslední měsíce pohnulo vpřed. Mám pocit, že i tam už je vidět světlo na konci tunelu.
Na opravu náměstí čekají Pražané velmi dlouho. Památkářům ale vadí, že budou na náměstí vjezdy do podzemních garáží.
Projekt vznikl v dobách, kdy byl Havel na Hradě a Kasl primátorem. Chtěli jsme dát vědět, že se něco děje, že se v Praze něco mění. Je to symbolická věc. Václavské náměstí je místo, kam lidé směřují, když se něco děje, ve významných okamžicích dějin. Rampy jsou jen technické řešení, jak dostat z náměstí to minimum aut potřebných pro rezidenty.
Opravdu tam ty rampy musí být?
Za jedenáct let jsme nepřišli na nic lepšího, takový projekt je vždycky průnik řady řešení i zájmů. Dnešní doba potřebuje parkoviště, v minulé době se stavěly vstupy do metra, proč chodit spodem, když můžete chodit po náměstí? Za pár desítek let se to zase změní. Je lepší udělat náměstí s rampami než neudělat nic nebo nechat auta na povrchu.
Památkáři mají strach, že z ramp se stane nebezpečný precedens.
Věci se v Praze řeší už léta dost nekoncepčně, vždycky se udělá soutěž na nějaký prostor, ale neřeší se město jako celek. Václavské náměstí má zapadat do nějaké širší koncepce centra města.
Dokonce se řeší jen spodek náměstí, i když soutěž, kterou jste vyhrál, počítala s opravou celého.
Návrh řešil tramvajové propojení s Vinohrady i dopravní spojení v okolí náměstí. Teď se řeší jen část, ale říkám si, že je lepší něco než nic.
Jaká je vaše úloha na Žižkově?
Jsme autory urbanistické koncepce a v další fázi budeme pokračovat jako architekti části území, bude přizváno několik dalších týmů, které s námi budou spolupracovat. Je to velké území, které by nemělo být zastavěno jen jedním týmem. Mělo by tam být víc pohledů. Připravujeme workshop, kde o tom budeme diskutovat.
Co si myslíte o hlasech, které říkají, že na celé území má být vyhlášena urbanistická studie?
Je dobré řešit území koncepčně v celku. V tomto případě ale už část území má územní rozhodnutí, což je rozhodnutí o umístění stavby. Toto rozhodnutí by se nemělo zpochybňovat. Stejně jako nelze zpochybnit existující stavby v areálu nádraží, nelze zpochybnit už vydané územní rozhodnutí pro novou výstavbu. Nic špatného se nestane, pokud budeme pokračovat dál, naopak se tím alespoň věci kolem území dají do pohybu.
Na čem pracujete, chystáte další projekty?
Řešili jsme revitalizaci Moskevské, sérii městských prostorů, které nebyly moc příjemné, snažili jsme se vytvořit příjemná místa. Radnice se rozhodla, že právě Moskevská má být centrem, které desítce chybí. Pracujeme na Pragovce. To je brownfield podobně jako nákladové nádraží. Je tam řada průmyslových objektů, které jsou hodnotné, a nacházíme jim nové využití. Vzniká tam již kreativní čtvrť, už teď tam má ateliéry řada výtvarníků.
Nemá smysl některé brownfieldy zachovat? Praha může potřebovat vhodné velké místo pro nějakou instituci...
Centrum je dlouhodobě hodně přetíženo, bylo by potřebné developerský tlak přesměrovat právě na brownfieldy. Doufám, že v budově nákladového nádraží vznikne nějaká aktivita, společensko-obchodní využití. Podobně jako když postavila Paříž Mitterrandovu knihovnu mimo centrum, přilákala tato veřejná investice násobně soukromých investic.
Podobně by měla takto strategicky postupovat Praha. Mluví se o koncertní hale či muzeu moderního umění. Když vzniknou mimo centrum, může to Praze jako celku výrazně pomoct.
Je za vámi spousta realizací, máte ještě nějaký sen, co byste chtěl postavit?
Nejsou malé a velké projekty. Nejdůležitější je, aby práce nebyla utrpením, vše je o synergii architekta a investora, na tom nejvíce záleží. Hodně jsme pracovali na administrativních projektech, jsem rád, že se teď můžu podílet na velké bytové výstavbě. Jde o to rozšířit kvalitní čtvrtě, jako jsou Vinohrady, Žižkov, pokračovat v tradiční pražské výstavbě, kam můžete jezdit tramvají, na kole nebo chodit pěšky a hlavně nebýt nucen tam dojíždět autem.
