Před kostelem svaté Ludmily vzniká z nápojových plechovek velkoformátový obrazec, v Riegrových sadech pak do konce srpna symbol lásky.
Nápoje v plechovkách jsou v Česku velmi oblíbené, několikrát do měsíce si je podle nového sociologického průzkumu dopřeje šedesát devět procent lidí, každý týden dokonce čtyřicet čtyři procent. Většina respondentů z tisícového vzorku uvedla, že si nejčastěji v plechovce kupují ochucená piva – devadesát procent, energetické nápoje – devadesát čtyři procent. Co se však týká jejich třídění, vedeme si jako země podstatně hůře.
Z více než 1900 hliníkových plechovek dnes návštěvníci a organizátoři vytvoří šestimetrový obraz ohroženého zvířete. Loni to byla želva, letos lední medvěd.
Postavme méďu
K důslednějšímu třídění plechovek dnes u příležitosti Světového dne životního prostředí v ulicích Prahy motivují lidé „motající se“ kolem iniciativy Každá plechovka se počítá s výraznými zelenými recyklačními batohy na zádech.
„Letos, podobně jako loni, vyrážíme na oslavy dne životního prostředí na náměstí Míru v Praze 2. Před kostelem svaté Ludmily mají návštěvníci akce možnost diskutovat s našimi ambasadory i vhodit svoji vypitou plechovku do jejich recyklačních batohů. A také přiložit ruku ke vzniku šestimetrové PixelCan – velkoformátového obrazu z téměř dvou tisíc plechovek,“ říká pro deník Metro koordinátorka iniciativy Tereza Gyurjánová a dodává, že loni obří hliníkové umělecké dílo zdobila mořská želva. „Tentokrát se zde zobrazí kriticky ohrožený lední medvěd,“ doplňuje.
Z více než 1900 hliníkových plechovek dnes návštěvníci a organizátoři vytvoří šestimetrový obraz ohroženého zvířete. Loni to byla želva, letos lední medvěd.
Srdce z Vinohrad
Akce probíhá ve spolupráci s místní radnicí. „Už je to tradice. Od místních máme skvělé ohlasy a lidé se aktivně zapojují, z čehož mám radost, protože v naší centrální městské části je otázka životního prostředí důležitá. Kromě toho bych rád oznámil, že ke sběru plechovek bude i letos sloužit také velké kovové srdce umístěné v Riegrových sadech, a to až do konce srpna,“ láká místostarosta Prahy 2 Jan Recman.
Angažovanost
|
Akce pořádaná v rámci světové International Recycling Tour se v Praze koná již popáté. „Přestože jsou Češi obecně v třídění odpadu svědomití, když dojde na plechovky a jejich třídění, úplnou shodu nenajdou. U nápojových plechovek jako nekonečně recyklovatelného obalu sice šedesát pět procent obyvatel deklaruje, že je do příslušných kontejnerů vhodí, celková míra sběru hliníkových plechovek k recyklaci v České republice však podle mezinárodních statistik činí pouhých třicet procent,“ interpretuje data z průzkumu čtenářům Metra Gyurjánová.
Méně se třídí tam, kde kontejnery na kov chybí v docházkové vzdálenosti – třicet osm procent respondentů pak plechovky skladuje doma a následně je do šedivé popelnice odnese najednou, dvacet procent do nich vyhazuje plechovky rovnou. V šestnácti procentech případů lidé absenci popelnice na kov v docházkové vzdálenosti řeší netříděním a dvacet šest procent třídění neřeší bez ohledu na to, zda u nich popelnice na kov jsou.
Zálohování jako cesta vpřed
Podle Gyurjánové by recyklaci hliníkových nápojových obalů výrazně usnadnil zálohový systém, který dokáže koloběh nápojových plechovek uzavřít.
Srdce se má v Riegrových sadech s pomocí plechovek od místních obyvatel postupně naplnit. Stylový kovový kolos zde bude umístěn až do konce srpna.
„Jeho zavedení podle našeho nejnovějšího průzkumu podporuje šedesát devět procent obyvatel Česka. Lidé by neměli problém se zálohou přes pět korun, největší shodu ale Češi našli na ceně tři koruny – zvolilo ji dvacet sedm respondentů,“ komentuje Gyurjánová.
Zároveň přiznává, že i když zkušenosti ze světa ukazují, že zavedení zálohového systému plechovek zvyšuje míru jejich recyklace, podle vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka takový zákon v tomto volebním období přijat nebude. Některé sousední země nicméně zálohování plechovek již zavedly. Konkrétně Německo, Rakousko a Slovensko. Poláci se na změnu aktuálně chystají. „Pro zálohování plechovek je šedesát devět procent Čechů. Jako důvody nejčastěji uvedli zlepšení recyklace, tedy více plechovek v oběhu – osmdesát osm procent, nižší zatížení skládek odpadem – osmdesát pět procent, ušetření energie na výrobě nových plechovek, ale i to, že se nebudou povalovat mimo popelnice – osmdesát čtyři procent,“ vyjmenovává Gyurjánová. Důvody proti zavedení zálohování byly nejčastěji negativní dopad na malé výrobce – šedesát čtyři procent a promítnutí nákladu do ceny – šedesát jedna procent, obavy z nákladnosti celého systému, neochota doma skladovat plechovky podobně jako lahve – padesát osm procent, ale také nepohodlí a nutný dočasný výdaj při koupi nápoje.
