Napadlo vás vůbec, že když budete hrát princeznu, budete kvůli tomu podstoupit trénink pro herce akčních filmů?
Vůbec ne. Ve scénáři bylo napsáno, že Sněhurka potká trpaslíky a že v jedné části filmu se bude šermovat, pak se scénář tak nějak různě měnil a když přidali tyhle akční scény, říkala jsem si: "Super, to bude zábava tohle natáčet." Zabralo to hodně času, ale když to vidíte hotové, sestříhané a s hudbou, je to vážně legrace. Nikdy mě ale nenapadlo, že budu muset podstoupit lekce boje s mečem a šermování a že se naučím takové úžasné kousky. Když se upíšete na roli princezny, nečekáte, že v té roli budete bojovat.
Je to zajímavá změna. V pohádkách většinou ženské postavy nejsou tak akční. Vlastně hodně posedávají, vzdychají a čekají na záchranu...
A to je přesně to, co jsme nechtěli. Nechtěli jsme jen přepracovat klasický animovaný film do snímku s reálnými herci. Chtěli jsme tu látku vzít a předělat ji. V dnešní době mají dívky možnost dělat vše, co dělají kluci. A mladé dívky chtějí vidět filmy, v nichž postavy, které milují, nepotřebují prince tolik jako dřív. Nebo si užívají fakt, že princezna může naopak zachránit prince.
Jak se vám hrálo s představitelem prince Armie Hammerem?
Byla to legrace, protože jsme se dohodli, že to pojmeme jako velký příběh složité lásky ve stylu hollywoodských herců Katherine Hepburnové a Spencera Tracyho, kteří spolu měli milostný poměr celých 26 let. Nejen kvůli tomu šermování, ale i pro tělesnost naších konverzací, v nichž jsme se doslova předháněli. Bylo to velmi hravé. Třeba scéna, v níž já vyběhnu ven a zabouchnu za sebou a Armie mluví přes dveře, to byla z velké části improvizace. Přicházel s novými vylepšeními přímo na place. A fakt, že jsme mohli používat moderní jazyk a fráze to podle mě hodně pozvedl.
Improvizovali jste tedy ve filmu hodně?
No, sem a tam, hlavně s trpaslíky. Spousta jejich skopičin, když jsou spolu, vznikla přímo při natáčení. A Armie si taky párkrát přisadil. Jakmile režisér řekl, že má vše, co chtěl, co potřeboval a co se mu zalíbilo, nechal nás udělat ještě jednu klapku. Tehdy pak vznikaly ty nejryzejší filmové momenty.
V červnu má mít premiéru jiný film o Sněhurce. Věděla jste o konkurenčním projektu?
Myslím, že to bylo známo už před začátkem natáčení, že jsou dva projekty na podobné filmy. Ale z estetického hlediska a po příběhové lince jsou vlastně hodně odlišné. Alespoň podle filmových reklam, které byly zatím zveřejněny. Podle mě se bojovalo hlavně o to, kdo uvede film jako první a kdo zůstane v dostatečném časovém odstupu, aby lidé nebyli touhle pohádkou přesyceni. Ale přímo na place nás to nijak netrápilo. Režisér Tarsem Singh se hodně snažil, aby z natáčení vynechal veškerou politiku filmových studií.
Mimo hereckou profesi jste pracovala také jako novinářka a pokrývala jste prezidentské volby v roce 2008. Plánujete se k tomuto poslání vrátit letos?
Hodně mě to bavilo. Nemůžu uvěřit, že to bylo už v roce 2008 a že letos budou další volby. Byl to můj první rok na kalifornské univerzitě, když se to dělo. Je zvláštní, jak ten čas utekl. Ale vracet se k tomu nehodlám. Nyní se chci soustředit na film. Mám ráda psaní a novinařinu, takže nevím, jestli se k tomu někdy nevrátím, ale v současné době to neplánuji. Těším se teď spíš na herecké role, které v budoucnosti přijdou.
