S komínářstvím jste začal v roce 2005. Pamatujete si svůj první výstup?
Svůj první komín si pamatuje každý. Bylo to v zahradnictví ve Velké Chuchli, komín měl šedesát metrů.
Jaké máte za těch necelých deset let skóre?
Zatím mám za sebou něco přes 1500 českých komínů, odhaduji, že jsem z celkového počtu tak ve čtvrtině, v pětině. V Praze už jsem ale asi na 90 procentech.
Asi to vždycky nebude úplně legální, že?
Jsou dva druhy komínů. V případě těch prvních, které jsou v nějakém areálu a mají majitele, si to předem domlouváme. Pak jsou tu ale i komíny opuštěné. Člověk jde po ulici, nebo krajinou a najednou: „Komín!“ Není se koho zeptat a už se leze.
Takže tak trochu squatting...
Dá se to tak říct. Je tady něco k užití, tak to užíváme.
Co pražské pivovary, ty máte splněny všechny?
Myslím, že jo. Staropramen, Braník, Libeň, Holešovice… Stihl jsem i Podbabskou sladovnu, než ji developer v roce 2007 zbořil.
Novorenesanční budovy branického pivovaru z přelomu 19. a 20. století připomínají spíš zámek než fabriku. Investovali tehdy zakladatelé i do výzdoby komínu?
Ano, jsou na něm zajímavé ornamenty, což mělo svou logiku. Celý pivovar je velice zdobný, a když si na výzdobu fasády zaplatili Mikoláše Alše, tak komín nemohl být za Popelku. Byly to samozřejmě peníze navíc, ale stálo to za to.
Do branického pivovaru jste se dostali bez problémů?
Zrovna tam jsme museli šoupnout flašku vrátnému, bez toho bychom se na komín nedostali. Jinak jsou ale majitelé pivovarů vcelku vstřícní. Třeba v Černé Hoře bylo lezení na komín i součástí pivovarských slavností. Lidé, kteří byli střízliví, podepsali revers a s jištěním se mohli podívat nahoru.
Jinak lezete bez jištění?
Většinou.
Takže přesně jako v Postřižinách. Film se natáčel v dalešickém pivovaru, tamní komín už máte za sebou?
Ano, Dalešice jsou jedním z dalších míst, kde nás komínáře vždy rádi vidí.
Nějaký čas jste studoval v Kodani. Co slavný komín v pivovaru Carlsberg s chrliči á la pařížská katedrála Notre-Dame?
V Carlsbergu mi mou žádost bohužel zamítli, a to mi s tím pomáhal i český konzul, který za mě lobboval.
Osvědčenou flašku vrátnému jste nezkusil?
Tak to v Dánsku opravdu ne.
