Za peníze v Praze dům, říkávalo se už v 19. století. Za stejnou částku ale tady v současnosti asi činžák na Vinohradech nepořídíte.
Jana s Alešem (jména jsou změněná) měli štěstí, že jim kdysi rodiče nechali byt na Letné. Žádný královský apartmán, ale cihlová solidní stavba. Ovšem málo metrů a přivést děti do bydlení, kde si budou šlapat na hlavu, se jim moc nechtělo.
Hypotéka v roce 2026. Podle čeho ji vybírat a co všechno může rozhodnutí ovlivnit |
Áčkové domy jsou úsporné, ale lezou do peněz
„Nakonec jsme byt prodali a našli poměrně velký 4+1 na Jižním Městě, kousek od metra, v tiché zóně, s výhledem do velkého parku a s jižní orientací,“ říkají mladí manželé. Peníze z prodané nemovitosti na Letné jim vystačily na zaplacení sedmi milionů korun na větší bydlení v dobře udržovaném nízkopodlažním paneláku z 80. let minulého století. Hypotéku si brát nemuseli a zbylo i na vybavení bytu.
Ilustrační snímek
Leckomu se nad sumou protočí panenky. Jenže kdyby pár uvažoval o novostavbě, za sedm milionů by s odřenýma ušima sehnal dvougarsonku mezi 35 až 40 metry čtverečními. Na nový 2+kk o nějakých 55 metrech čtverečních by už sáhl hlouběji do kapsy, kolem deseti milionů. Samozřejmě v domě, který splňuje energetické parametry 21. století. Místo panelákového „déčka“ mají nejen nové prémiové objekty už energetický štítek A.
Na druhou stranu, v lokalitě, kde si Jana s Alešem pořídili bydlení, lze narazit i na obdobné byty, za které jejich majitelé vydali deset nebo jedenáct milionů korun.
Sto tisíc čistého měsíčně. Jinak na úvěr zapomeňte
O cenách v hlavním městě svědčí i skutečnost, že si zde (a současně i ve Středočeském kraji) berou lidé nejvyšší hypotéky. V Česku se nyní její průměrná výše pohybuje kolem 4,5 milionu korun, ta pražská a středočeská je o poznání výš, pohybuje se mezi 5,5 až 6 miliony korun. Poskytovatelé hypoték upozorňují na to, že při sedmimilionovém úvěru na třicet let musí rodina měsíčně vydělat od 90 do 100 tisíc korun čistého.
Hypoteční banky hledají cesty k odlehčení splátek |
O stavu peněz vypůjčených na bydlení vede poměrně přesnou agendu portál Hyponamíru.cz. Dluh českých domácností na bydlení dosáhl ke konci letošního června zhruba 3,7 bilionu korun a meziročně vzrostl o 17,1 procenta. Za růstem nestojí skokový nárůst počtu dlužníků, ale především vyšší objem jednotlivých úvěrů, dražší nemovitosti a také ochota lidí půjčky si brát.
Hypotékářů nepřibývá, zvyšují se ceny bydlení
Do uvedené částky téměř čtyř bilionů se ale nepočítají ostatní finanční závazky domácností, například leasing aut či jiné půjčky. Přesto není přesné tvrdit, že si hypotéku bere stále více lidí. Počet klientů s úvěrem na bydlení se pohyboval kolem 1,322 milionu a meziročně nerostl.
Výběr hypotéky se stává komplexním rozhodnutím, které vyžaduje širší pohled než dříve.
Růst dluhu se tedy soustředí spíš do vyšších závazků na jednoho klienta než do většího počtu hypotečních dlužníků. Tento vývoj souvisí s cenami pořizovaných nemovitostí i s tím, jak velkou část kupní ceny je potřeba pokrýt úvěrem.
Drahé, ale prodané
|
