Na ploše pouhých několika metrů najdete v Podolí téměř všechna zvěrstva, jakých se lidé na stromech dopouštějí. Tvrdí to dendrolog, odborník na stromy Aleš Rudl, se kterým se deník Metro vypravil na obhlídku.
„Stromy ve městě zpravidla nejsou proto, že by se jim tu bůhvíjak líbilo, ale protože na nich bazíruje člověk,“ říká Aleš Rudl, kterého stromy baví už od dětství, a proto se později věnoval jejich studiu.
Podle něj stromy, zejména v centru města, trpí kvůli lidské ignoranci. „Stává se běžným jevem, že někde začne z ničeho nic usychat strom a všichni se diví proč,“ zmiňuje.
„Pochopitelně je to důsledek toho, že někdo rok nebo dva zpátky přeseknul stromu při nějaké opravě kořeny a nevěnoval tomu pozornost,“ podotýká. Zastavuje se u vzrostlé topolové aleje, jejíž stáří odhaduje na zhruba šedesát let. Topoly mají silné větve neodborně ořezané, takže si strom začal náhradou vytvářet alternativní malé koruny.
„Některým pracovníkům technických služeb se těžko vysvětluje, že když uříznete větev, možná zabráníte jejímu pozdějšímu ulomení a pádu do vozovky, ale nová náhradní koruna je mnohem více nestabilní,“ kroutí hlavou Rudl.
Další kapitolu tvoří především užší stromy s poškozením kmene od sekačky či kosy na trávu nízko u země, na které narážíme o pár kroků dál. Tady si už dendrolog nebere servítky. „Tenhle strom je odepsaný. Když se poškodí kůra do takové míry, pak tudy do stromu proudí infekce, strom je už neperspektivní a prostě to zabalí,“ prorokuje Rudl.
V Podolské ulici nachází mohutný jerlín, který byl po svém vysazení před více než padesáti lety zalit asfaltem. Strom to však nevzdal a asfaltový chodník kolem něj dnes připomíná spíše překážkovou dráhu. „Tady se za komunistů zapomnělo, že strom poroste nejen do výšky, ale také svými kořeny,“ upozorňuje dendrolog, který by nevyhovující asfalt nahradil speciální propustnou dlažbou. „Stromy v metropoli už trpí kvůli zvýšené teplotě města dost a dost. Při práci s nimi je zkrátka potřeba přemýšlet,“ dodává.
PRAHA? AHA!
