O tom, jak se rodil projekt DrtinEP, co obnáší jeho organizace a jak proměňuje své mladé účastníky, jsme si povídali v rozhovoru.
Co vás osobně vedlo k tomu založit studentský model Evropského parlamentu právě na SOŠ Drtinova?
Vždy jsem byl na škole velmi angažovaný a snažil se přinášet studentům nové způsoby vzdělávání. Když jsem tedy poté sám absolvoval model Evropského parlamentu na Gymnáziu Jana Keplera, viděl jsem, jaký dopad má taková akce na její účastníky a co všechno jim může předat. A představa, že bych mohl takový zážitek zprostředkovat studentům u nás na Drtince, pro mě byla obrovskou motivací. Další čtyři měsíce jsem pak dělal vše pro to, aby si naši studenti z této akce odnesli co nejvíce.
Projekt vznikl z iniciativy studentů Drtinky a byl zorganizován ve spolupráci s modelem EP na Gymnáziu Jana Keplera - KeplerEP.
Co konkrétně jste měl na starosti a jak náročné bylo vést studentský organizační tým?
Vzhledem k tomu, že náš organizační tým nebyl nijak obsáhlý, měl jsem na starost vše od komunikace se sponzory, prostory a řečníky přes vytváření materiálů až po vedení sociálních sítí. V průběhu modelu však má role spočívala ve vedení schůzí, vysvětlování jednotlivých částí akce a zajišťování hladkého průběhu, což se upřímně ne vždy dařilo. Měli jsme několik momentů, kdy nešlo vše podle plánu, ale myslím že nás to hodně posunulo.
Zmínil jste, že projekt vznikl ve spolupráci s Gymnáziem Jana Keplera. Plánujete spolupráci dále rozvíjet?
Jeden z prvních kroků, který jsem podnikl, když jsem s modelem začínal, bylo vyjednání spolupráce mezi naším modelem DrtinEP a jejich simulací nazvanou KeplerEP. Naši kooperaci tedy určitě plánujeme do budoucna rozvíjet a vzájemně se podporovat a inspirovat. Navíc, bez mojí viceprezidentky Františky Zikánové z Gymnázia Jana Keplera bych to ani nezvládl.
Studenti „Drtinky“ sbírají zkušenosti v diplomacii: praxe v zahraničí, mise OSN i vojenský výcvik |
Čím se DrtinEP liší od běžné školní akce nebo debatního kroužku?
Náš model se od typických akcí liší v mnoha ohledech. Pro studenty není pouze nějakou přednáškou, kterou si odsedí a pasivně naslouchají. Stojíme na aktivní participaci studentů, naše role je v podstatě poskytnout jim prostor a možnost daná témata řešit, zbytek je však na studentech. Oni musí napsat rezoluce, oni musí pracovat na svých proslovech a oni musí svá řešení obhájit před Valným shromážděním. Delegáti musí ovládat nejen základy argumentace, vyjednávání a vyhledávání relevantních informací, ale také odborné angličtiny a geografie a mezinárodních vztahů.
Akce DrtinEP se podle studentů Drtinky od běžné školní události nebo debatního kroužku značně liší.
Jednání vyvrcholilo v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Mělo význam vystoupit právě tam?
General Assembly (Valné shromáždění, pozn. redakce) v Poslanecké sněmovně bylo opravdu jedinečné a přinášelo to jistou míru oficiality a vážnosti. I ze strany studentů na to byly velké ohlasy a opět je to něco, co běžný student během výuky nezažije. Můžou mít možná exkurzi v Poslanecké sněmovně, ale možnost strávit v těchto historických prostorách celý den, promluvit u pultíku pro řečníky, to je skutečně jedinečná příležitost.
Jak studenti reagovali na to, že museli čtyři dny jednat výhradně v angličtině a obhajovat pozice „svých“ států?
Určitě to pro ně nebylo snadné, obzvláště proto, že i způsoby komunikace na jednáních jsou velice specifické a často se liší od klasického vyjadřování, delegáti se například musí celou dobu oslovovat ve třetí osobě, tedy například „Delegát Francie by se rád zeptal…“. Zastupování jednotlivých států berou delegáti často velice srdečně a hájí své národní zájmy až do poslední chvíle, zároveň si například nosí vlajky či zarámované fotografie svých prezidentů a premiérů, což vždy příjemně odlehčí náladu jinak náročných jednání. Velice jsme urgovali delegáty, aby nezanedbali přípravy a znali perfektně stanoviska svých zemí, ale zároveň i stav ekonomiky, postoje na témata ostatních komisí a politickou situaci dané země.
„Akce jepro studenty také možností, jak zpestřit svůj životopis například před tím, než půjdou na stáže a univerzity. Ukazují tím dlouhodobý zájem o mezinárodní vztahy a zkušenosti v této oblasti, obzvláště pak, když získají ocenění nejlepšího delegáta komise,“ míní student Kučera.
Vidíte během těch čtyř dnů proměnu účastníků?
Rozhodně. Na počátku jednání měli prezidenti jednotlivých komisí problémy delegáty rozmluvit, ale postupně všichni získávali větší sebevědomí, a nakonec se do debaty zapojil snad každý a o slovo se téměř prali. Věřím, že v příštích letech už tato sebejistota a odvaha přijdou okamžitě a diskuze budou pouze lepší a lepší.
Má projekt ambici zapojit i další střední školy v Praze?
DrtinEP si zakládá na přístupnosti studentům všech ročníků a škol napříč republikou. V příštích letech se určitě budeme pokoušet rozvíjet síť škol a dávat příležitost zažít jednání Evropského parlamentu studentům nejen z Prahy, ale i z celé republiky a možná i zahraničí. Přestože bychom rádi, aby se z našeho modelu stala částečně i komunita studentů s podobnými zájmy, nechceme být pouze privilegiem pražských studentů a rádi bychom propojovali mladé lidi i z jiných měst.
Studenti, velvyslanci a doklady z ambasády. Na „Drtince“ proběhl Týden diplomacie |
Myslíte si, že podobná zkušenost ovlivní budoucí kariérní směřování studentů?
Jsem o tom přesvědčený. Může studenty nadchnout a skrze nás mohou objevit skrytý talent na debatování a vyjednávání a zápal pro politiku či diplomacii, ale zároveň mohou zjistit, že tato cesta jednoduše není pro
Jednou větou: Proč má smysl, aby studenti simulovali práci evropských politiků?
Slovo Brusel v současnosti nabírá téměř hanlivý význam a my se snažíme ukázat, že to není pouze nějaký velký byrokratický kolos, který je pro ně naprosto nepřístupný, ale že i oni jsou tohoto prostředí součástí a za pár let to můžou být oni, kdo nachází a přijímá řešení na problémy celé Evropy.
Antonín Kučera
 Antonín Kučera je studentem 4. ročníku Střední odborné školy Drtinova. |
Výstava mapuje tragické osudy lidí, kteří byli vyslýcháni Státní bezpečností |
